Bouzov patří státu. Odvolací soud potvrdil zamítnutí žaloby řádu

Olomoucký krajský soud dnes v odvolacím řízení potvrdil zamítnutí žaloby Německého řádu, který se domáhal navrácení státního hradu Bouzov. Žaloba na Národní památkový ústav (NPÚ), který hrad odmítl v květnu 2014 vydat v rámci církevních restitucí, není podle soudu důvodná.

Stejné rozhodnutí vydal již loni v srpnu olomoucký okresní soud, řád se však proti němu odvolal. Podle právní zástupkyně řádu Lenky Charvátové není vyloučeno, že se řád dovolá k Nejvyššímu soudu.

Podle soudkyně Ivany Pikalové okresní soud zcela správně vedl řízení a napadený rozsudek je přezkoumatelný. „Okresní soud provedl všechny potřebné důkazy, vyložil správně zákon o majetkovém vyrovnání a aplikoval přitom judikatury z předchozích sporů,“ uvedla soudkyně. Podle soudu řád neprokázal, že má na hrad nárok podle zákona o majetkovém vyrovnání.

„Jsme teprve u druhé instance a v tento okamžik musíme vyčkat písemného vyhotovení rozsudku. Poté zvážíme další kroky, zda budeme podávat dovolání,“ uvedla právní zástupkyně řádu Lenka Charvátová.

Dokazování bylo podle právníků NPÚ, kteří ve sporu zastupovali stát, velmi náročné, spis čítá přes 4000 stran a bylo potřeba kvůli nim projít řadu archivů. Šlo především o historickou rešerši, ve kterém hledali důkazy o vlastnické situaci v období těsně před válkou, po válce a na začátku 50. let minulého století. „Jsme velice rádi, že i odvolací soud dospěl k závěru, že nárok na vydání hradu Bouzov Německým rytířům nepřísluší. Žalovanému se podařilo vyvrátit v řízení všechna tvrzení, často zcela nepravdivá, vesměs však účelová, kterými se snažil Německý řád přesvědčit soud o svém nároku,“ řekl novinářům Petr Wünsch, právní zástupce NPÚ.

Na Benešovy dekrety se restituce nevztahují

Zástupci Německého řádu se domáhali vrácení hradu i jeho mobiliáře s tím, že jde o jejich historický majetek. Hlavním důvodem zamítnutí žaloby bylo podle soudu to, že předmětné věci byly zkonfiskovány na základě Benešových dekretů německé společnosti, která je tehdy vlastnila, proto se na něj zákon o majetkovém vyrovnání s církvemi nevztahuje. V řízení bylo podle soudu prokázáno, že řád byl v roce 1939 zrušen.

Podle právních zástupců NPÚ se především prokázalo, že řád nevlastnil tento majetek v rozhodném období, tedy od 25. února 1948 do 1. ledna 1990, jak to vyžaduje zákon o majetkovém vyrovnání. Řád navíc podle právního zástupce NPÚ Wünsche po roce 1945 nepožádal podle zákona z roku 1946 o vrácení svého majetku, který byl konfiskován Německou říší.

Bouzov je jednou z nejnavštěvovanějších moravských památek, ročně ho navštíví zhruba 100.000 lidí. Hrad byl založen na počátku 14. století. Řád německých rytířů (od roku 1929 Německý řád) jej získal na konci 17. století. V držení řádu zůstal hrad do října 1938, kdy ho nacisté zkonfiskovali a s dalším řádovým vlastnictvím předali do německé správy. Hrad získal šéf SS Heinrich Himmler, v době okupace byl Bouzov sídlem přepadového oddílu SS. Po válce byl Bouzov konfiskován a od roku 1945 je majetkem státu. Německý řád o hrad usiluje od roku 1998.

Čtěte také: Hrad Bouzov zůstane státu, rozhodl o tom olomoucký okresní soud