Exšéf rozhlasu Duhan: ‚Dostal jsem obálku se 125 tisíci‘

První velký ROZHOVOR o odchodu

Exšéf rozhlasu Duhan: ‚Dostal jsem obálku se 125 tisíci‘TÝDENÍK ECHO 1
Domov
Daniel Kaiser
Sdílet:

Byl generálním ředitelem Českého rozhlasu čtyři roky, do listopadu loňského roku, kdy pod nátlakem rozhlasové rady rezignoval. Ve chvíli, kdy jde do finále výběr jeho nástupce, poskytl Peter Duhan Týdeníku Echo první velký rozhovor o pozadí svého odchodu – a o rozhlase jako takovém i o úpadku české novinařiny.

A je pravda, že vám náměstek dal úplatek a vy jste ten úplatek měl nejdřív tři dny u sebe, než jste šel na policii?

Ne, ty tři dny byly víkend a obálka ležela u mě v trezoru, v práci.

Nemohl on získat dojem, že úplatek berete? Jaká byla vaše první reakce?

To já nevím, co si myslel. Ale pro mě to byl perný víkend. Já jsem byl zprvu natolik šokován, že jsem nijakým způsobem nereagoval, obálku jsem vzal, vložil ji do trezoru a začal jsem úporně přemýšlet. Asi to ode mě nebyla dvakrát pohotová reakce, já jsem zaváhal, to přiznávám, ale proto, že jsem nic takového ještě nezažil. Byl jsem v šoku, že takhle dobře placený člověk s vysokými odměnami se uchýlí k něčemu takovému.

Prý vám v té obálce předával docela malé peníze, asi 125 tisíc. Nezareagoval jste podle hesla Neurážejte číšníky malým spropitným?

Hahaha. Jsou lidi, pro které 125 tisíc jako záloha jsou obrovské peníze. Já to nemohu komentovat, mohu se jen odvolat na reakci jednoho z policistů, který řekl: Proboha, to bylo tak málo? Ale takhle jsem skutečně neuvažoval. Věděl jsem, že se stalo něco trestného a že s tím musím něco dělat. V pondělí jsem zavolal nejdřív na středočeskou policii, poněvadž ten zámek leží ve Středočeském kraji, oni přišli a řekli, že kauza nepatří jim, ale pražským kolegům, poněvadž rozhlas sídlí v Praze. Věc rozjela pražská kriminálka.

A mezi pokusem vás uplatit a obviněním náměstka Koliandra se na radě hlasovalo o prodeji zámku?

Ano, dozorčí komise prodej odsouhlasila a rada jednomyslně zamítla. A pár dní poté jsem odvolal náměstka. Před hlasováním jsem musel informovat předsedu rady a předsedu dozorčí komise. Evidentně ani jeden, ani druhý neinformovali kolegy, protože jim to jejich kolegové vytkli. A to má být taky moje chyba? Myslím, že prostě část radních se od začátku evidentně nesmířila s mým zvolením a hledala důvody. Najít něco vážného bylo těžké. Hospodaření ČRo bylo v pořádku, programově si rozhlas vedl taky dobře, pozice na trhu se upevnila. Když jsem nastoupil, klesala poslechovost, za mě se ten propad zastavil a pak poslechovost, zejména Radiožurnálu, začala opět stoupat. Výběr koncesionářských poplatků se zlepšil. Vyjednali jsme novelu zákona, která umožnila spustit ČRo Plus. Evropská vysílací unie nás hodnotila jako nejlepší mezi postkomunistickými rozhlasy, dávali nás za vzor. Museli si najít zástupný problém. Když nad tím zpětně přemýšlím, žasnu nad malostí některých lidí.

Celý rozhovor si přečtěte v nové vydání Týdeníku ECHO

Sdílet:

Hlavní zprávy

We´re all living in Amerika

KOMENTÁŘ

Žijeme už jako v Americe. Ne tím, že u nás s jen malým časovým zpožděním mohou vyjít knihy autorů, jako je Abigail Shrierová. Ale tím, že i u nás mohou takzvaně ...

00:08
×

Podobné články