1 rekordní účet za intervence

ČNB bojuje se spekulanty. V lednu utratila za oslabení koruny 391 miliard

, AKTUALIZUJEME

Témata: , ,

Česká národní banka v lednu pokračovala v intervencích proti posilující koruně, když na devizovém trhu utratila zhruba 391 miliard korun za nákup eur. Jde o nejvyšší měsíční objem od zahájení intervencí v listopadu 2013. Vyplývá to z údajů o devizových obchodech, které dnes ČNB zveřejnila. Dosud měsíční rekord připadal hned na první měsíc intervencí, kdy centrální banka na devizovém trhu nakoupila eura za 202 miliard korun.

Režim devizových intervencí centrální banka zahájila s cílem oslabit korunu a držet její kurz poblíž 27 Kč/EUR. Od té doby do konce ledna intervenovala v objemu zhruba 1,3 bilionu korun.

Za růstem objemu devizových intervencí je podle ekonomů rostoucí inflace a rostoucí očekávání investorů, že ČNB ukončí kurzový závazek v blízké době. Bankovní rada ČNB na počátku února zopakovala, že jako pravděpodobný termín ukončení devizových intervencí vidí polovinu letošního roku. Rada dodala, že kurzový závazek neukončí dříve než v letošním druhém čtvrtletí.

Čtěte také: Drahé intervence dělají z České republiky levnou montovnu

Intervence ve značném objemu pokračovaly podle analytiků i v únoru, kdy podle jejich odhadů ČNB na trhu nakoupila eura za 210 miliard korun. To podle ekonoma Komerční banky Marka Dřímala svědčí o obrovském zájmu spekulantů o český trh, o sázky na posílení koruny.

„Konec kurzového závazku nadále předpokládáme na zasedání ČNB 4. května. Poté očekáváme v průměru posílení domácí měny. Případný odliv spekulativního kapitálu však může korunu krátkodobě i oslabit, klidně i nad úroveň 27 korun za euro,“ uvedl. Hlavní ekonom ING Jakub Seidler pak konec kurzového závazku očekává na mimořádném zasedání bankovní rady ČNB hned zkraje druhého čtvrtletí.

Podle ekonomů objem devizových rezerv již překonal hranici 60 procent HDP a patří po Švýcarsku mezi největší v rámci zemí OECD. ČNB dlouhodobě tvrdí, že jí růst devizových rezerv nevadí a není v tomto ohledu omezena žádným limitem. Devizové rezervy ale mohou přivést centrální banku do účetní ztráty, a to kvůli jejich přecenění po ukončení kurzového závazku. Ale i v tomto případě ČNB dlouhodobě uvádí, že její hlavní úlohou není vytváření zisku, ale péče o cenovou stabilitu.

Kovanda: Po ukončení intervencí přijdou ztráty

„Po ukončení intervencí ČNB pravděpodobně vzniknou masivní ztráty z přecenění, které bude následně umazávat dlouhá léta. Pokud by přitom tyto ztráty v průběhu let nevznikaly, a ČNB místo toho generovala zisk, ten by mohl proudit do státního rozpočtu a zlepšovat tak stav českých veřejných financí,“ uvedl hlavní ekonom Cyrrus Lukáš Kovanda. Hlavní ekonomka Raiffeisenbank Helena Horská však upozornila, že hospodaření centrální banky není závislé na veřejných rozpočtech a tíhu z její ztráty přímo nenesou daňoví poplatníci.

Hospodaření ČNB loni skončilo v zisku 46,5 miliardy korun. O využití zisku však rozhoduje bankovní rada a lze předpokládat, že loňský zisk převede do rezervního fondu, a ne do státního rozpočtu. V takovém případě by v rezervním fondu měla mít zhruba 60 miliard korun. Ty následně může využít na umoření případných ztrát.

Devizové rezervy České národní banky vzrostly během února o 8,8 miliardy eur. V korunách se zvýšily o 237,3 miliardy a vyšší byly i v dolarech.

Čtěte také: Rusnok: Intervence budou nejméně do konce prvního čtvrtletí

 

,

Vážení diskutující,
Echo24.cz chce umožnit svobodnou diskuzi, ale vyhrazuje si právo neukládat či mazat příspěvky urážlivé, vulgární, xenofobní, odkazy na jiné internetové stránky či takové příspěvky, které odporují obecné lidské slušnosti. Před vložením vašeho příspěvku prosím zkontrolujte, zda jste opravdu přihlášeni. V opačném případě se váš příspěvek ukáže jen na vašem monitoru, ale do diskuze se nezanese.