Zánik jedněch novin a otazníky nad svobodným tiskem

Majitel maďarského deníku Népszabadság přichystal před týdnem redaktorům nemilé překvapení. Zakázal jim přístup do redakce, kde chtěli chystat pondělní vydání, a zároveň znemožnil přístup k webovým stránkám. Protesty byly marné, všichni zaměstnanci se dozvěděli, že právě byli propuštěni. V pondělí noviny skutečně nevyšly.

Kdysi hlavní nástroj propagandy Maďarské sjednocené lidové strany, později liberálně-levicový deník s cizími majiteli a nakonec nosič kritických názorů proti konzervativní vládě Viktora Orbána zanikl po šedesáti letech.

Překvapením se netajili příslušníci různých intelektuálních a opozičních hnutí v Maďarsku ani světové deníky od rakouského Der Standardu po americké The New York Times. V podtextu udivených či rovnou kritických článků byl klasický výrok jednoho z prvních amerických prezidentů, podle nějž jsou svobodná média stejně důležitou, a možná ještě důležitější součástí demokracie než vláda. A o existenci svobodného tisku v Maďarsku se prý dnes může úspěšně pochybovat.

Népszabadság měl přes všechny výhrady výjimečné postavení. Letos se ho prodávalo sedmatřicet tisíc výtisků a to je mizerný výsledek i proti roku 2000, kdy se prodej držel nad dvěma sty tisíci, také to je sotva polovina prodeje z roku 2010. Nebylo divu, že vydavatel v posledních deseti letech zaznamenal celkovou ztrátu na úrovni půl miliardy korun, a vlastně nemohlo překvapit ani jeho rozhodnutí vydávání zastavit. Jenže to znamenalo, že v Maďarsku zanikl předposlední celostátní tištěný deník. Ten úplně poslední, Magyar Nemzet, prodává proti Népszabadságu polovinu.

Tento stav se od Česka zase tolik neliší. Prodej deníků významně klesl, Mladá fronta Dnes a Lidové noviny jsou považovány už jen za politický nástroj hnutí ANO. Kromě nich zbývají Právo a Hospodářské noviny. Pokud by někdo zavřel bývalý orgán zdejší státostrany, dalo by se to označit za poslední ránu nezávislému tisku?

Celý text najdete v Týdeníku Echo zde.