1

Tak pravil profesor Sinn

Témata: ,

V Událostech, komentářích ČT měli ve čtvrtek hvězdného ekonoma Hanse-Wernera Sinna z Mnichova (Týdeník Echo s ním přinesl rozhovor loni v prosinci, ale to jen tak na okraj). Jakkoliv toho Sinn v České televizi řekl víc, editorovi zpravodajského webu ČT připadala pro titulek nejdůležitější krátkodobá prognóza pro Německo (a tím i českou ekonomiku, ta slouží německým firmám jako dodavatel). Krátkodobá prognóza je dobrá.

Jenomže Sinn ve zmíněném interview nakousl i jinou, i pro nás mnohem důležitější věc, než jsou bezprostřední hospodářské vyhlídky. Kousl do koláče tzv. ekonomických nerovnováh, v tomto konkrétním případě toho faktu, že Německo profituje z dramaticky podhodnocené měny, tedy z eura. Na serveru Tichys Einblick byl tentýž Sinn pár dní před vystoupením v Událostech, komentářích ještě konkrétnější. Euro, tvrdí, přináší německému exportu hned dvojí výhodu – jednak má z hlediska své výkonnosti podhodnocenou měnu v rámci eurozóny, tj. průmysl francouzský, italský, španělský atd. nemohou vůči německé konkurenci devalvovat a výkonnější německá konkurence je doslova válcuje. Jednak euro podhodnocuje celou eurozónu vůči dolaru. Tedy německé automobily jsou levnější na americkém trhu. Je to dané politikou ECB, která vyrábí jednou 80, jednou 60 miliard eur měsíčně.

Sinn odhaduje, že na obou hřištích, evropském i světovém, je německý průmysl díky euru asi o 20 procent levnější, než by byl s markou. Roland Tichy, který s ním tento pozoruhodný rozhovor vedl, k tomu poznamenává, že euro z Evropy vytvořilo Grossdeutsches Wirtschaftsreich, tedy Velkoněmeckou hospodářskou říši. A že pokud by hospodářská politika založená na zlevněném exportu z nějakého důvodu skončila, německý model zkrachuje.

Celá věc vypadá jako odtažitá makroekonomická úvaha, ale dramaticky se promítá do politiky a soudržnosti Západu. Zčásti tu najdeme vysvětlení aktuálního výronu nepřátelství mezi Německem a USA: reprezentanti Trumpovy vlády, nervózní z německé převahy v obchodní bilanci, na Berlín kvůli euru útočí, zatím jen slovně. Podezírání z manipulace měnovými kurzy není ve Washingtonu nové, dlouhá léta to americké vlády oprávněně předhazovaly Číně, nové je prolomení tabu a zařazení Německa, tradičního spojence, na seznam hříšníků.

Druhý, pro nás hmatatelnější dopad má měnové podhodnocení Německa na vztahy uvnitř EU. Obrovská, byť málo popisovaná mizérie na jihu Evropy je odvrácenou stranou německého úspěchu. Euro vydělané německým výrobcem „řeckých“ jogurtů chybí v bilanci jeho řeckého, tradičnějšího konkurenta. Německé automobilky válcují ty francouzské atd. 

Ta zvláštní náměsíčnická spokojenost, kterou mezi Němci podhodnocené euro pomáhá udržovat, vede k tomu, že nejsilnější hráč Evropy v klíčových momentech uvažuje a chová se jinak než ostatní. 

Dramatickým projevem byla několik posledních roků neustále liberalizovaná azylová politika (Jsme bohatí, pár set tisíc, možná i pár milionů „azylantů“ utáhneme...), která v roce 2015 vyprovokovala migrační krizi a Evropu dramaticky rozdělila. Výsledkem je mimo jiné brexit, protože těch pár rozhodujících procent pro odchod Británie zajistil šok z Evropy otevřených hranic; výsledkem je nevratné ochuzení Evropy o anglickou ingredienci. 

Dnes pocit úspěchu v Německu přispívá k tomu, že se jeho vedení začíná cítit jako morální šampion pokrokového světa a ochotně se vrhá do sporů s Amerikou. Pokud se za dvacet let bude hledat bludný kámen, na němž se Západ, jak jsme ho vzývali kolem roku 1989, rozešel, zaujme euro přední, dokonce asi první místo.

Neustále jsme zahnojováni řečmi o fake news a ruské propagandě. Je neuvěřitelné, že o tak výbušných souvislostech, jaké nonšalantně zmiňuje například profesor Sinn, celé armády expertů dokáží vytrvale nevědět.

/
komentátor

Vystudoval Pedagogickou fakultu UJEP v Ústí nad Labem a posléze německá a rakouská studia na Fakultě sociálních věd UK. Ještě během studií pracoval v zahraničněpolitickém odboru prezidentské kanceláře. Od roku 1998 působil v Lidových novinách, v české redakci BBC a opět v LN. Několik let prožil v Německu a Británii. Je autorem politického životopisu Václava Havla do roku 1989 „Disident“ (Paseka). Druhý díl, který obsáhl Havlovo prezidentství, vyšel v roce 2014.

Názory Více

Online zprávy Více

Vážení diskutující,
Echo24.cz chce umožnit svobodnou diskuzi, ale vyhrazuje si právo neukládat či mazat příspěvky urážlivé, vulgární, xenofobní, odkazy na jiné internetové stránky či takové příspěvky, které odporují obecné lidské slušnosti. Před vložením vašeho příspěvku prosím zkontrolujte, zda jste opravdu přihlášeni. V opačném případě se váš příspěvek ukáže jen na vašem monitoru, ale do diskuze se nezanese.