Kurdský ministr: Pomozte nám Islámský stát úplně rozdrtit

Předtím, než prezident Miloš Zeman ve středu prohlásil, že by Česko mělo na pomoc Kurdům bojujícím proti Islámskému státu poslat zbraně včetně letounů Gripen, se s šéfem zahraničního odboru Hradu Hynkem Kmoníčkem sešel ministr zahraničí regionální vlády iráckého Kurdistánu Falah Mustafa Bakír. Kurdský diplomat jednal mimo jiné také s ministrem průmyslu Janem Mládkem a přednášel na vysoké škole Cevro a konferenci Forum 2000. Deníku ECHO24.cz ve středu poskytl rozhovor.

Jak se boj s Islámským státem v Kurdistánu v současnosti vyvíjí?

Situace se významně změnila poté, co začaly letecké údery. Pešmergové (kurdské milice, poz.red.) mohli přejít do ofenzívy a získali jsme tak zpět ztracená území. Naši bojovníci projevili mimořádnou morálku a vykonali skvělou práci v tom, že dokázali porazit ISIS. Je tedy zřejmé, že ISIS jsou porazitelní, že pešmergové jsou v pozemním boji spolehlivými partnery a v kombinaci s leteckými údery mohou dosáhnout vítězství.

Co se bude dít dál?

 Aby bylo možné pokračovat, je nutné pokračovat i ve vojenské podpoře. Pešmergové potřebují více těžkých zbraní, aby bylo možné splnit cíle, kvůli nimž vznikla mezinárodní koalice. Kurdistánem probíhá bojové linie, která je 1035 kilometrů dlouhá a na takové škále není jednoduché ISIS čelit. Další věc je jeden a půl milionu uprchlíků na kurdském území. Přitom kurdský region nedostal od irácké vlády prostředky z rozpočtu, které mu od začátku roku náleží. Je tu nová irácká vláda, ale potřebujeme vidět smysluplnou změnu a odhodlání dodržovat ústavu a podílet se na moci.

Ve srovnání s jinými evropskými zeměmi přišla pomoc z Česka opožděně. Od dohody mezi českou a kurdskou vládou uběhlo několik měsíců, než slíbená munice do Kurdistánu odešla. Navíc šlo jen o munici, ne o zbraně. Není to z české strany nedostatečná pomoc?

Kurdistán žádá veřejně i soukromě o pomoc a její logistika a načasování je něco, co je třeba koordinovat s americkou, britskou, kanadskou a australskou stranou, které nám poskytují logistickou podporu. Jsme vděční všem zemím, které nám vyšly vstříc, ale chtěli bychom zdůraznit, že bojujeme v zájmu svobodného světa v rámci mezinárodní protiteroristické koalice, jejímiž členy je Česká republika, Francie, USA a další země a že podpora jednotek pešmergů je podpora svobody a hodnot, které všichni sdílíme.

A byli jste spokojeni s tím, že šlo pouze o zásilku munice, kterou česká armáda vyřadila, protože ji už nepotřebovala?

Principiálně oceňujeme každou pomoc, která  je nám poskytnuta. Pokud určitá země zrovna nějakou munici nepotřebuje, my ji potřebujeme urgentně přímo v bojové linii, je to otázka záchrany životů, takže nepodceňujeme žádnou podanou ruku. Ale samozřejmě potřebujeme i víc než to: těžké zbraně, tanky, obrněná vozidla, hummery, protitankové zbraně, dokonce helikoptéry. Je nutné přejít do ofenzívy a zcela zničit, rozdrtit ISIS. Aby v tom stateční pešmergové, kteří čelí barbarské brutalitě teroristů a jsou ochotni obětovat své životy, mohli uspět, potřebují výzbroj.

Z jezídské komunity se ale právě na adresu pešmergů ozývaly hlasy, že opustili oblast Sindžár dříve, než tam dorazili radikálové z ISIS a zanechali tak jezídy svému osudu.

Ano, v prvních dnech problémy byly a některých území se teroristé skutečně zmocnili. Na tom se ale podepsalo několik faktorů. Například převaha sil ISIS ve srovnání s omezenou palebnou silou pešmergů. Ti měli zastaralé krátké a lehké zbraně, nedostatek munice ve srovnání se sofistikovanými americkými zbraněmi, které měl ISIS. Za druhé k tomu přispěla taktika a strategie strachu a také způsob války. Pešmergové byli zvyklí na partyzánskou válku v horách a najednou přišel jiný druh boje, takže trvalo nějakou dobu, než se mu pešmergové přizpůsobili. Poté, také díky leteckým úderům, mohli naši bojovníci přejít do ofenzívy a získat území zpět. Bylo velmi smutné, co musela jezídská komunita vytrpět a ukazuje to brutalitu teroristické organizace, která jako by se stínáním a zotročováním lidí přišla ze středověku. Tím víc nás to zavazuje k tomu, abychom tyto teroristy porazili, aby už tato zvěrstva nemohli páchat.

Je pravda, že někteří důstojníci mají jít kvůli ústupu z jezídské oblasti Sindžár k soudu?

Prezident Kurdistánu Barzání nařídil vyšetřování v přední linii, ale jak jsem se zmínil, ta je přes tisíc kilometrů dlouhá a v minulosti byla chráněna iráckými a předtím americkými jednotkami. Jenže od června tam zůstali jen pešmergové.  Ti by měli být součástí národního systému obrany a měli by být v jejím rámci cvičeni, vyzbrojeni a placeni, ale to se nestalo, takže dělali to, co jim síly dovolily. A my bychom měli být vděčni za to, že obětovali své životy. Mimochodem pešmergové nedostali žádný plat už od srpna, tedy tři měsíce jsou jejich rodiny bez podpory, takže žádáme mezinárodní komunitu i o finanční pomoc. Jak jsem řekl, prezident nařídil vyšetřování, ale nyní je prioritou pokračovat v boji.

Na listopad bylo plánováno referendum o úplné nezávislosti Kurdistánu. Uskuteční se?

Prezident Barzání navrhl komisi pro uskutečnění referenda, ale nebylo stanoveno žádné datum. Nyní je prioritou porážka ISIS a pak zapojení se do politického procesu v Iráku.

Bez ohledu na ofenzívu ISIS je vůbec diplomaticky vhodná doba pro referendum v roce, kdy se rozpadá Ukrajina?

Prezident Kurdistánu a vedení regionu si dobře uvědomuje, jaká je situace kolem nás a co se děje v mezinárodní politice a proto budou rozhodovat v zájmu stability a bezpečnosti. Ale zároveň je pro nás důležitá lepší budoucnost našich lidí. Takže pokud budeme schopni dosáhnout politického pokroku při jednání s Bagdádem, dokážeme porazit ISIS a rozvinout náš region, jsem si jist, že lepší budoucnost přijde.

Jaký máte postoj k Turecku, které útočí na Kurdy ve své zemi, dovoluje přechod džihádistů přes své území a dokonce se objevují zprávy, že z Turecka přicházejí zbraně pro ISIS?

Turecko je náš důležitý soused a snažíme se s ním rozvíjet vztahy tak, aby byly ku prospěchu obou stran. A přáli bychom si, aby mírový proces,  který v Turecku začal, pokračoval. Téma ISIS by mělo být řešeno mezinárodní cestou, pomocí koalice, která byla založena a je vedena Spojenými státy.

A máte zprávy o tom, že by byly nějaké dodávky zbraní pro ISIS z tureckého území?

Za prvé: jde o hranici mezi Tureckem a  Sýrií a tam my nejsme a za druhé není dobré jít  do spekulací, dokud nejsou tvrdé, konkrétní a důvěryhodné důkazy. Já doufám, že zůstaneme všichni v koalici proti ISIS.

Kdy se má vlastně v kurdském Irbílu otevřít český konzulát?

Věřím, že se tak stane během návštěvy českého ministra zahraničí v Kurdistánu, která se v brzké době připravuje.

S přispěním Petra Kubálka z Rádia Svobodná Evropa

Čtěte také: 

Zeman: Česko by mohlo poslat Kurdům na pomoc gripeny

Svědectví českého jezída: Bráníme se, pomozte našim dětem!