‚Švédové se bojí ruského útoku,‘ říká člen domobrany
Příprava na obranu
NOVÉ
Obličeje mají začerněné od pleťové barvy, na sobě maskovací uniformu a v rukou pistole a samopaly. To jsou příslušníci švédské domobrany, kteří se chystají bránit ostrov Gotland před možným útokem Rusů. Švédsko obranu tohoto strategicky položeného ostrova posiluje dlouhodobě, informuje na svém webu Rádio Svobodná Evropa (RFE/RL).
Ještě před několika lety by málokoho z 57 tisíc obyvatel Gotlandu napadlo, že se budou muset připravovat na potenciální ruskou agresi. Ovšem teď, když Rusko anektovalo Krym, rozdmýchalo konflikt na východě Ukrajiny a začalo provokovat „cvičnými“ lety svých stíhaček a bombardérů, místní obyvatelé došli k závěru, že budou muset vlastními silami přispět k obraně vlasti.
„Chci bránit tuto zemi, pokud to bude potřeba,“ uvádí k tomu teprve osmnáctiletý Erik Fenn, příslušník místní domobrany, který se zúčastnil květnového cvičení místních nepravidelných jednotek. „Všichni Švédi mají z Ruska strach. Jednoho dne by mohli zaútočit,“ vyjadřuje mladík své obavy z budoucího vývoje.
Stejně – i když z trochu jiné perspektivy – se na to dívá podplukovník Hans Hakansson, nejvyšší důstojník švédské armády na ostrově. Velí zde malé, pouze desetičlenné jednotce, která je doplněna o domobranu. „Lidé cítí, že vzhledem k současné situaci by měli přiložit ruku k dílu,“ popisuje motiv, jenž přivedl obyčejné místní lidi pod jeho velení.
Počet branců potom roste úměrně s tím, jak rostou zahraniční aktivity Ruské federace. V roce 2013, tedy před tím, než Rusové začali zasahovat do vnitrostátních záležitostí Ukrajiny, se k domobraně přidalo pouhých 28 lidí. V následujícím roce už místní úřady registrovaly dvojnásobný počet dobrovolníků. Spolu s novými branci, kteří se ke službě přihlásili od začátku roku 2015 a těmi, kdo se k domobraně přidali již dříve, se na ostrově v pomocných jednotkách nachází celkem 454 mužů a žen.
Rusové by mohli ‚zaparkovat‘ na Gotlandu
Úkolem jednotek složených z místních občanů má být v případě války především ochrana důležitých objektů na ostrově (radarové stanice, skladiště zbraní) před tím, než dorazí posily profesionálů z pevninského Švédska. Vláda skandinávské země, která není členem NATO, se bojí, že Rusové by mohli strategický ostrov v Baltském moři v případě konfliktu okupovat, tak aby jej nemohla využít Aliance, pro kterou by mohl představovat zázemí pro obranné boje v Pobaltí.
Tohoto scénáře se bojí i velitel ostrovních jednotek Hakansson. „Rusové touží znovuvytvořit ochrannou zónu nárazníkových států, a – ve snaze zabránit Alianci asistovat pobaltským státům – by se mohli ‚zaparkovat‘ na Gotlandu,“ cituje podplukovníkova slova Rádio Svobodná Evropa.
Kromě jednotek domobrany zde Stockholm posiluje i pozice pravidelné armády. Na jaře švédská vláda uvedla, že na ostrově umístí stálou 150člennou jednotku posílenou navíc osmdesáti dalšími vojáky, kteří zde budou sloužit dočasně. Mimo to z letiště ve Visby (hlavní město ostrova Gotland) „pravidelně startují stíhací letouny JAS“ (známé rovněž jako Gripen) a ve skladech čeká 14 tanků „připravených k použití“. Pro srovnání – v době studené války se na ostrově nacházelo 5000 vojáků, 60 tanků a 100 obrněných transportérů.
Posilování pozic švédské armády v současné době komplikuje fakt, že vláda po pádu východního bloku rozprodala velkou část armádních zařízení soukromníkům. Například kancelář podplukovníka Hakanssona, která se nachází na půdě bývalé vojenské základny z dob studené války, si musí současná armáda pronajímat.
