Máme vracet migranty? ptá se Česko evropského soudu
Nejvyšší správní soud (NSS) podal k Soudnímu dvoru EU takzvanou předběžnou otázku, jež má vyjasnit oprávněnost zajišťování migrantů za situace, kdy české právo nedefinuje objektivní kritéria „vážného nebezpečí útěku“. Otázka se konkrétně týká cizinců, kteří mají být podle dublinských nařízení přemístěni do jiného státu unie k posouzení jejich žádosti o azyl. Informovala mluvčí NSS Sylva Dostálová.
Podle NSS byla dosavadní policejní praxe při zajišťování cizinců předvídatelná, měla oporu v zákoně a nevykazovala prvky svévole. Krajský soud v Ústí nad Labem ovšem nedávno rozhodl, že dublinská nařízení vyžadují v jednotlivých zemích zákonné vymezení objektivních kritérií, na jejichž základě lze v každém individuálním případě posoudit vážné nebezpečí útěku. Jinak jejich zajištění není možné. Momentálně vzniká také novela zákona o pobytu cizinců s jasným určením kritérií, mezi které má patřit neoprávněný pobyt na území státu, dřívější pokus o útěk nebo vyjádření úmyslu nerespektovat pravomocné rozhodnutí o přemístění do jiného státu.
Podle NSS ale není zákonné vymezení kritérií nezbytné a podobný požadavek je přehnaně formalistický. Kritéria jsou prý obsažena v dosavadní rozhodovací praxi správních soudů.
„Právní jistota cizinců se po eventuálním přijetí zákonné úpravy vymezující objektivní kritéria vážného nebezpečí útěku nijak nezvýší,“ uvedl soudce Zdeněk Kühn. V zahraniční se výklad dublinských nařízení liší. V Německu a Rakousku mají odborníci za to, že objektivní kritéria vážného nebezpečí útěku musí být vymezena zákonem, v Británii postačí soudní výklad.
Protože jde o výklad práva Evropské unie, byl NSS povinen předložit předběžnou otázku Soudnímu dvoru. Její plné znění zveřejnil na svých webových stránkách.)
Pilotní příklad
Jako pilotní případ posloužil české justici osud irácké rodiny kurdského původu, která se přes Turecko a Řecko dostala do Evropy, kde ji zadržela maďarská policie. Na služebně jim sejmuli otisky, otec podepsal nějaké dokumenty. Policie pak rodinu převezla na nádraží s instrukcí, že se mají dostavit do uprchlického tábora. Tam Iráčané strávili dva dny, poté zaplatili převaděčům, aby je odvezli do Německa, kde mají příbuzné a chtějí tam zůstat.
V květnu otce a dvě děti bez dokladů zadržela česká policie. Iráčané nevyčkali na výsledek azylové procedury v Maďarsku a po Evropě se dále pohybovali nelegálně, podle české policie tak existovalo vážné nebezpečí útěku. Proto policie nechala rodinu zajistit. Krajský soud její rozhodnutí zrušil, rodina se dostala na svobodu a odešla neznámo kam. Policie podala kasační stížnost, na jejímž základě NSS zformuloval předběžnou otázku k Soudnímu dvoru EU.