Finanční správa zlikvidovala „jen“ šest firem. Zničených jsou stovky, upozorňují poradci
SPORNÉ OPATŘENÍ FINANČNÍ SPRÁVY
AKTUALIZOVÁNO
1
Ministerstvo financí a finanční správa se rozhodla, že bude při používání zajišťovacích příkazů používat novou metodiku a při vybírání daně postupovat „vstřícněji“. V posledních měsících totiž čelí kritice, že extrémní opatření využívá i v případech, kdy to není nutné, a dostává firmy do likvidací. Finanční správa se ale brání, že pochybila „jen“ u šesti firem. Podle daňových poradců je to ale výsměch zlikvidovaným a údaj rozhodně není „důkazem“ dobré práce úředníků. Řada podnikatelů se totiž ani na soud neobrátí, zlikvidovaných jsou přitom stovky.
„Finanční správa přistoupila k vydání informace, respektive nové metodiky, neboť si uvědomila, že zajišťovací příkaz je trestem smrti, proto chce tyto tresty smrti nahradit jiným mírnějším instrumentem. Na druhou stranu v dokumentu pan ministr děkuje všem za to, že všechny předešlé tresty smrti vykonali a že se je vykonat nebáli. Je to velmi nespravedlivé vůči všem, které doposud podobný trest postihl. Dá se to srovnat s tím, že někdo poděkuje pohraničníkům za to, že se nebáli střílet na hranicích do lidí i přesto, že je za to národ odsuzoval. Tito pohraničníci taky postupovali podle tehdejších platných zákonů,“ uvedl pro server Echo24 daňový poradce Tomáš Goláň.
V Týdeníku Echo a na EchoPrime se dozvíte více, získáte je zde.
Návrh nové metodiky vychází z analýzy k využívání zajišťovacích příkazů, kterou by měla ještě do říjnových voleb projednat vláda. Zajišťovací příkazy jsou totiž v posledních měsících velmi kritizované. Jejich počet za posledních několik let stoupl a začaly se ve veřejném prostoru objevovat konkrétní případy podnikatelů, které finanční správa zajišťovacími příkazy zlikvidovala. Dost často přitom byli „potrestání“ za podvod, kterého se dopustil například dodavatel.
Ministr financí Ivan Pilný za to ale úředníky chválí. „Pracovníkům finanční správy, kteří jsou v posledních měsících vystaveni bezprecedentní mediální štvanici, ale přesto neustupují z důsledného plnění své pro fungování země nezastupitelné role, patří poděkování. Díky dobré práci finanční správy se daří rozkrývat podvody v řádech miliard korun a podstatně se zvyšuje výběr daní, bez něhož by vládní priority, jako je například zvyšování platů učitelů, zůstaly jen na papíře,“ uvedl Pilný.
Čtěte také: Ministr Pilný čaroval s čísly, až vyčaroval odnikud miliardy pro učitele
„Jen“ šest zlikvidovaných nevinných firem
V tiskové zprávě resort financí uvedl, že dvě třetiny dotčených daňových subjektů nepodaly proti vydanému zajišťovacímu příkazu odvolání, tudíž považovaly kroky finanční správy za oprávněné. Finanční správa s konečnou platností neuspěla v sedmi řízeních u šesti firem. To podle ministerstva představuje 3,7 procenta všech soudních řízení. To se ale nelíbí daňovým poradcům.
„Jásání finanční správy, že poprava šesti nevinných je v daném případě úspěchem, rozhodně nepatří do 21. století. Obětování jedince a jeho práv na úkor „silného celospolečenského“ zájmu je symptomatické spíše pro komunistické a fašistické režimy, nikoli však pro materiální právní stát, za nějž se Česká republika označuje. To je nezbytné finanční správě připomenout,“ uvedl pro server Echo24 člen Unie daňových poplatníků daňový poradce David Hubal.
Goláň doplňuje, že podnikatelé se odvolávají jen ve zlomku případů, protože nyní platná legislativa jim nedává šanci uspět. „K zajišťovacím příkazům je nutno uvést, že tento prostředek je v zákoně koncipován naprosto velmi nešťastným způsobem, proto ministerstvo, vědomo si této skutečnosti, připustilo myšlenku, že by přístup k vydávání těchto příkazů mělo změnit, a proto je i velmi zavádějící tvrzení ministra, že se velká část postižených proti příkazům neodvolala,“ prohlásil Goláň.
Podle něj ani soud často nemůže zajišťovací příkaz zrušit, protože dle zákona stačí úředníkům „důvodné podezření“. „Pokud přihlédneme k tomu, jak je koncipován zákon ve věci zajišťovacích příkazů, odvolání a i případná obrana u soudu mají velmi malou naději na úspěch. Je to dáno tím, že k vydání zajišťovacího příkazu postačí finanční správě pouze důvodné podezření, tím je myšleno podezření plynoucí z nějaké události, kterou si správce daně může vyložit jako podezřelou, přitom později se může ukázat, že na ní podezřelého nic není,“ vysvětlil Goláň. Zlikvidovaných firem jsou přitom stovky. Jen Goláň osobně zastupoval pět firem, které na zajišťovací příkaz doplatily.
Čtěte také: Sporným opatřením ničí finanční správa tisíce podnikatelů ročně
Řada podnikatelů se tak do soudního sporu ani nepustí, zvláště když vidina výhry je kvůli zákonu mizivá. Soud by tak znamenal jen další výdaje, na něž podnikatel nemusí mít. Zajišťovacími příkazy totiž může finanční správa zajistit majetek firmy, budovy, automobily i účty. Jeho společnost tak může být okamžitě ochromena a nemůže pokračovat v činnosti.
Hubal přitom kritizuje to, že finanční správa používá zajišťovací příkazy na firmy a lidi, kteří očividně neplánují s nedoměřenou daní „utéct“. „Zajištění majetku daňového dlužníka podle zákona přichází v úvahu jen tehdy, je-li skutečně důvodná obava toho, že majetek, který v současné době dlužník má, v době splatnosti daně, která ještě nebyla v posuzovaných případech stanovena, mít nebude. Jak může finanční správa úspěšně takovou úvahu vést v případě subjektů, které jsou desítky let na trhu, mají výrobní a obchodní zázemí, zaměstnávají zaměstnance, nedokáži vůbec pochopit. Podle mého názoru se jedná o bezuzdné řádění predátora a nikoli o výkon funkce správce,“ myslí si Hubal.
Zajišťované subjekty, o kterým média v posledních měsících informují, jsou většinou subjekty, které dlouhodobě působí na trhu, mají své výrobní či obchodní zázemí, obvykle mají zaměstnance, haly a techniku. Jediným jejich „pochybením“ bylo, že pořídily zboží, pomocí něhož někdo jiný spáchal podvod. Příkladem může být největší česká tiskárna Europrint, která zaměstnává 350 lidí a která se také dostala kvůli zajišťovacím příkazům do likvidace. Ačkoliv si hned po uvalení prvního zajišťovacího příkazu vzala úvěr a zaplatila 260 milionů, finanční správa ji nevyšla vstříc a začala vymáhat úroky a penále.
