Tuzemská výsledková sezóna vrcholí. Co čekat od čísel ČEZ?

Pomyslný vrchol tuzemské výsledkové sezóny za druhé čtvrtletí roku 2014 přinesou kvartální čísla energetické skupiny ČEZ. Zveřejněna budou v úterý ráno před otevřením pražské burzy. Co čekat? Shoda analytiků panuje na nižším zisku i tržbách, stejně tak ale na potvrzení celoročního výhledu. Nebo se snad dočkáme jeho zlepšení? Otázkou příštích měsíců pak bude po debatách mezi managementem a ministerstvem financí bezesporu dividenda, do čehož mohou promluvit případné úvahy o akvizici.

Tržby i zisk meziročně slabší

Trh u energetiky ČEZ za druhé čtvrtletí počítá s pokračováním meziročního poklesu tržeb, které v první čtvrtině roku oslabily o 11,4 procenta. Ve druhém čtvrtletí by však měly tržby poklesnout o něco méně, konsensus počítá s poklesem o 9,4 procenta. Stejně tak by měl pokračovat v poklesu i provozní zisk EBITDA (v první čtvrtině roku propadl o 25,1 %) a čistý zisk (dokonce o 44,5 % níže). Pokud však budou výsledky v souladu s konsensem, měl by ČEZ za první pololetí dosáhnout na úrovni provozního zisku EBITDA  54,9 % svého celoročního cíle, který odhaduje na 70,5 miliardy korun,“ shrnuje celkové očekávání analytička trhů Roklen24 Lenka Švejdová.

„Výsledky budou v meziročním srovnání horší. Důvodem jsou nižší realizované ceny elektřiny, nižší výroba včetně vlivu prodeje elektrárny Chvaletice či nižší příděl zelených certifikátů v Rumunsku,“ říká k očekávání pro druhé čtvrtletí roku Bohumil Trampota, analytik J&T.

Jeho odhadem pro samotné druhé čtvrtletí je 10,2% pokles tržeb k úrovni 47,7 miliardy korun, provozního zisku EBITDA o 16,4 % k úrovni 17,5 miliardy korun a čistého zisku meziročně o více než 29 % k úrovni 7,6 miliardy korun. „Moje odhady za první polovinu roku jsou u EBITDA 55 procent celoroční prognózy ČEZu a 63,7 procent čistého zisku,“ uvedl Trampota s tím, že čistý výsledek mohou ovlivnit jednorázové položky, týkající se odpisů aktiv v jihovýchodní Evropě.

„Očekáváme výrazný meziroční pokles zisků. Za tím stojí hlavně nižší prodejní ceny elektřiny, tedy hlavně vliv vnějšího prostředí. Dynamika poklesu by se však měla o něco zlepšit oproti velmi slabému prvnímu kvartálu letošního roku, který navíc ovlivnilo nepříznivé počasí,“ uvádí k odhadu Komerční banky pro kvartální výsledek ČEZ analytik Josef Němý. Komerční banka ve své prognóze očekává 7% pokles tržeb k úrovni 49,4 miliardy korun, 13% pokles EBITDA k hodnotě 18,2 miliardy korun a 27% meziroční pokles čistého zisku k úrovni 7,8 miliardy korun.

Zhruba 10% pokles kvartálních tržeb k úrovni 47,1 miliardy korun očekává u ČEZ analytik Patrie Tomáš Sýkora. „Především kvůli nižší dosažené průměrné zajištěné ceně silové elektřiny (44,5 pro rok 2014 proti 51,5 EUR/MWh v roce 2013), nižším tržbám v jihovýchodní Evropě, nižší produkci ve vodních elektrárnách, kvůli slabému vodnímu průtoku, či chybějícím mimořádným výnosům z distribuce,“ vyjmenovává Sýkora. Na provozní úrovni očekává meziroční pokles EBITDA o 18 % k úrovni 17,5 miliardy korun a u čistého zisku pokles o více než třetinu na 7,5 miliardy korun. „Vyšší efektivita vybraných elektráren či snaha o nákladové úspory mohou jen částečně vyvážit očekávaný propad tržeb,“ uvádí svůj pohled Sýkora.

Celoroční cíle ČEZ potvrdí. Nebo zvýší?

Shoda panuje na poklesu kvartálních výsledků, shoda panuje ale také na tom, že ČEZ nesáhne negativně na celoroční výhled. „Na úrovni čistého zisku by ČEZ měl mít splněno po 2Q až 63,3 procenta ročního cíle, je tedy velmi pravděpodobné, že roční cíle minimálně potvrdí,“ dovozuje z konsensuálního odhadu Lenka Švejdová.

„Předpokládáme, že ČEZ v rámci svých výsledků za 2Q14 potvrdí své celoroční cíle pro letos plánované zisky. Další odpisy v jihovýchodní Evropě jsou vážným rizikem pro letošní cíl čistého zisku (27,5 mld. Kč), nicméně mohlo by být alespoň částečně vyváženo dohodou o narovnání s albánskou stranou, podle které by měl ČEZ získat zpět za svoji tamní zmařenou investici 100 mil. eur,“ uvádí k očekávanému výsledku energetiky za celý rok a rizikům pro výhled Tomáš Sýkora za Patrii. Z dalších rizik Sýkora jmenuje možné další zhoršení regulatorních podmínek v jihovýchodní Evropě, což by mohlo přinést další odpisy tamních aktiv ve zbývající části letošního roku.

„Připomeňme, že bulharský energetický regulátor DKEVR stále vede řízení o možném odebrání licencí proti trojici tamních distributorů elektřiny včetně ČEZ. Ten již odepsal veškerý goodwill vztahující se k bulharským provozům a také zhruba polovinu účetní hodnoty tamní distribuce,“ připomíná Tomáš Sýkora.

Zhoršení celoročního výhledu přes slabší druhý kvartál neočekává ani analytik Komerční banky Josef Němý. Možná překvapivě připouští opačný tah, když ne po druhém, tak s výsledky dalšího čtvrtletí. „Výhled by mohl být teoreticky zvýšen s ohledem na dohodu o narovnání s albánskou vládou o kompenzaci za investici ČEZ do tamní distribuce.  Dohoda ale ještě nenabyla účinnosti, a proto se ve výsledcích i celoročním výhledu ČEZ zřejmě objeví až později během letošního roku,“ uvažuje Němý.

Sýkora míní, že podobně, jako se ukázalo u výsledků rakouské energetiky Verbund, by také z čísel ČEZ mohlo vyplynout zvolnění tempa zajišťování budoucích tržeb předprodejem elektřiny pro příští roky. „To by značilo větší víru alespoň v částečné zotavení regionálních cen silové elektřiny, živenou střednědobým prostorem pro růst cen emisních povolenek, zpomalením nárůstu solárních kapacit v Německu či geopolitickými riziky přes ceny komodit – jak plynu, tak uhlí,“ uvádí analytik.

Budoucnost dividendy?

Bohumil Trampota z J&T upozorňuje, že zatímco v nejbližší době bude vývoj akcií ČEZ určovat právě výsledek druhého čtvrtletí, v nadcházejících týdnech otěže převezmou jednání o dividendové politice. „Očekávám, že by mohlo dojít z rozšíření dividendového výplatního poměru směrem nahoru. Dosud standardním poměrem bylo 50 až 60 procent, je možné, že dojde k jeho rozšíření. Představit si umím 50 až 80 procent,“ uvedl Trampota. V souvislosti budoucího vývoje dividendy upozornil na otázku možné akvizice, například nabídky podílu ve slovenské energetice Slovenské elektrárne ze strany energetiky ENEL (drží 66 %). „Růst zadlužení by pak mohl mít na dividendovou politiku dopad negativní,“ uvedl Trampota.

Více informací z ekonomického světa čtěte na Roklen24.cz.