‚V Kremlu budou mít radost.‘ Proč Zeman otevírá hlasování o czexitu?
Reakce na prezidentův výrok
Prezident Miloš Zeman svým čtvrtečním výrokem o referendu za vystoupení Česka z EU a NATO opět rozdmýchal politické emoce. Přestože by Zeman podle svých slov hlasoval proti vystoupení z obou organizací, mnozí považují jeho slova za manipulaci. Pro Zemana je to téma naléhavé, svá slova zopakoval ještě jednou v pátek v Bystřici pod Perštejnem. Referendum rázně odmítli například Miroslav Kalousek (TOP 09) či Andrej Babiš (ANO).
Do Zemana se jako jeden z prvních opřel Miroslav Kalousek, který označil Zemana za vážnou bezpečnostní hrozbu pro Českou republiku: „Dalo se čekat, že se prezident republiky připojí k Okamurovi a Machovi a bude spolu s nimi vyvolávat duchy referenda o vystoupení z EU. Že však bude navrhovat i referendum o vystoupení z NATO, mě překvapilo i u takového prokremelského populisty, jakým je Miloš Zeman. Oba návrhy útočí na priority české zahraniční a obranné politiky posledních desetiletí. Těmito návrhy se Miloš Zeman stal bezpečnostní hrozbou pro Českou republiku.“
Svými návrhy na referenda o vystoupení ČR z EU a NATO se M.Zeman definitivně stal vážnou bezpečnostní hrozbou našeho státu.
— Miroslav Kalousek (@kalousekm) 1. července 2016
Se Zemanem nesouhlasí i ministra financí Andrej Babiš, podle kterého by referendum těžce poškodilo Českou republiku. „Dělat referendum o vystoupení ČR z Evropské unie by pro nás bylo zničující,“ řekl Babiš, jehož podnikání také těží ze společného evropského trhu.
Premiér Bohuslav Sobotka už ve čtvrtek odmítl hlasy, podle nichž by Česko po vzoru Velké Británie mělo vystoupit z Evropské unie. Na Zemanova slova však ihned nezareagoval a podle politologa Kamila Švece se Sobotka dokonce záměrně vyhnul odpovědi na dotaz o referendu na páteční tiskové konferenci Poslanecké sněmovny.
Později však vydal mluvčí vlády Martin Ayrer oficiální prohlášení: „Dlouhodobou prioritou zahraniční politiky vlády České republiky a národním zájmem je být členem EU i NATO.“ Stabilizovaná, soudržná a fungující EU je podle vládního prohlášení zárukou dalšího bezpečného rozvoje ČR.
@Musil Smutné je, že Sobotka na tiskovce v PSP na tu otázku zcela záměrně neodpověděl a nepostavil se proti prezidentovým proklamacím.
— Kamil Svec (@SvecKamil) 1. července 2016
Předseda ODS Petr Fiala je ovšem zdrženlivější. Dlouhodobý kritik Evropské unie by s případným referendem počkal, zda se EU dokáže změnit. „Nejprve počkejme, zda se podaří rychle přijít s návrhy na podstatnou reformu EU a na to, zda opravdu proběhne. Stále se snažím věřit, že si vedoucí představitelé EU uvědomí, že takto to dál nejde. Zcela jistý jsem si tím, že obecné referendum uzákoněno být nemá,“ řekl Fiala.
Zeman by zůstal mj. kvůli penězům
Zeman se k referendu vyjádřil ve čtvrtek na mítinku s obyvateli Velkého Meziříčí. „Nesouhlasím s těmi, kdo jsou pro vystoupení z Evropské unie. Ale udělám všechno pro to, aby bylo referendum a aby se v něm mohli vyjádřit. A totéž k vystoupení z NATO,“ řekl Zeman.
Prezident tím výrokem o referendu k EU a NATO ohrožuje naši národní bezpečnost. Jinak to říct nelze.
— Frantisek Nejedly (@FrantaNejedly) 1. července 2016
Zeman by podle svých slov hlasoval proti vystoupení, protože k tomu má „tisíc a jeden důvod“. Jedním je podle něj to, že Česká republika každoročně dostává z unie o 200 miliard korun více, než do Bruselu vrací a podle prezidenta tak získává částku odpovídající pětině českého státního rozpočtu. „Jen blázen se vzdává tak velkého množství peněz. Je to cynický důvod, ale je to důvod,“ řekl Zeman.
V pátek v Bystřici pod Perštejnem znovu zopakoval, že podporuje přijetí zákona o celostátním referendu. Občané, kteří seženou dostatečný počet podpisů, by po přijetí zákona mohli podle prezidenta navrhnout do referenda jakoukoliv otázku. „Proti těm, kteří říkají, že o tom (vystoupení z EU) by referendum být nemělo, já namítám, že občané mají právo rozhodnout, na co se chtějí zeptat a k čemu chtějí referendum mít,“ řekl prezident obyvatelům Bystřice. Připomněl, že přijetí zákona o obecném referendu už před několika měsíci podpořil v parlamentu.
Radost Kremlu
Na sociálních sítích se množí reakce, které upozorňují na prezidentovu orientaci na Rusko. Podle kritiků Zeman i přes svá slova stojí o odchod z EU, nahlas to však neřekne. Pokud by k všelidovému hlasování došlo, jeho voliči by totiž nejspíše hlasovali pro odchod z EU. „Nebyl jediný důvod vytahovat referendum o vystoupení z NATO. Přesto to prezident Zeman udělal, aby udělal v Kremlu radost,“ napsal na Twitter Jakub Janda, zástupce ředitele nevládního think-tanku Evropské hodnoty.
Hra o přežití ČR jako suverénního a bezpečného státu začala.
— Jakub Janda (@_JakubJanda) 1. července 2016
Kreml, a jeho jménem Zeman míří na referendum o vystoupení z EU a NATO.
@Reuters Yeah, but Zeman's intention is to leave (no matter what is he saying). He got his instruction from Kremlin.
— morous-f (@sheatfish) 1. července 2016
Nezanedbatelné by byly ekonomické důsledky tzv. czexitu. „Jestli chce tahle země spáchat ekonomickou sebevraždu, ať si odhlasuje #Czechxit. Všichni exportéři světa se nemohou dočkat, až nás v EU nahradí,“ reagoval na Zemanův výrok Radek Špicar ze Svazu průmyslu a dopravy.
Zemanova slova zaujala i v zahraničí. „Je to velmi špatný nápad,“ uvedl španělský ministr zahraničí José Manuel García-Margallo v reakci na Zemanova slova o možných všelidových hlasováních o členství v EU i NATO.
Krátce po odchodu Británie z Evropské unie začaly v různých evropských zemích zesilovat hlasy krajní pravice za napodobení Británie a vystoupení z EU. K francouzské političce Marine Le Penové či nizozemskému politikovi Geertu Wildersovi se v Česku přidali i předseda poslanců Úsvitu Marek Černoch a lídr uskupení Svoboda a přímá demokracie Tomio Okamura, kteří se opakovaně vyslovují pro konání referenda o vystoupení ČR z EU.
Politici se však snaží prosadit zákon o celostátním referendu, které by zaručilo snadnější vyhlašování referenda. Podle navrhovaného zákona by se celostátní referendum v budoucnu mělo vyhlásit, pokud o jeho vypsání peticí požádá alespoň čtvrt milionu lidí. Vláda zákon poslala do Sněmovny loni v červenci a jako ústavní zákon ho musí podpořit třípětinová většina poslanců i senátorů. Zeman při svém projevu ve Sněmovně 11. března doporučil poslancům zákon schválit.