Češi zadržení v Turecku mohou být stíhaní i v Česku
ČEŠI V CIZÍCH ARMÁDÁCH
NOVÉ
Dvěma Čechům, kteří se pokoušeli dostat do Sýrie, v Turecku hrozí vysoké tresty. Podle informací serveru Echo24.cz by mohli jít do vězení až na 20 let. Dvojice ale nemusí mít vyhráno, ani kdyby se vysokému trestu vyhnula a dostala se domů – trestní stíhání by jim totiž mohlo hrozit i v Česku.
Branný zákon českým občanům zapovídá službu v jiné armádě než české. Výjimku ze zákona představují případy, kdy má dotyčný občan dvojí občanství, nebo když chce vstoupit do armády některé ze zemí NATO.
V jiných případech mu ale vstup do cizí armády musí výslovně povolit prezident republiky. Tomu s vyhodnocením konkrétní žádosti pomáhají ministerstva obrany, vnitra a zahraničních věcí.
Pokud by se český občan přidal k cizí armádě takříkajíc na vlastní pěst, vystavuje se podle zákona hrozbě až pětiletého vězení. Pokud by tak učinil ve stavu ohrožení republiky, hrozilo by mu až desetileté vězení.
Armáda ne, milice ano?
Případ Markéty Všelichové a Miroslava Farkase je ale specifický tím, že podle všeho působili v rámci polovojenské milice YPG a nikoli v rámci pravidelné armády cizího státu.
Na službu v polovojenských jednotkách typu YPG se totiž nevztahují omezení tak, jak jsou popsaná výše. „Samotná služba v zahraniční ozbrojené entitě, která nemá povahu ozbrojených sil jiného státu, sama o sobě nepředstavuje trestný čin,“ uvedl pro Echo24.cz mluvčí ministerstva obrany Petr Medek.
Případy, kdy český občan vstoupí do polovojenské jednotky, je podle něj nutné posuzovat každý zvlášť podle toho, čeho se dotyčný dopustil.
Teoreticky by podle Medka mohl být dotyčný člověk souzený například za trestný čin teroristického útoku, trestný čin použití zakázaného bojového prostředku a nedovolené vedení boje, trestný čin válečná krutost, trestný čin perzekuce obyvatelstva, trestný čin vraždy nebo za trestný čin založení, podpora a propagace hnutí směřujícího k potlačení práv a svobod člověka.
Iráčtí Kurdové jsou problém
Podobné hlasy zaznívají i z ministerstva zahraničních věcí. Podle mluvčí resortu Michaely Lagronové je potřeba vždy postupovat případ od případu.
„Například kdyby se někdo chtěl připojit ke kurdským pešmergům v Iráku, tak by to byl problém, protože tyto jednotky jsou brané jako součást pravidelné irácké armády. Syrští Kurdové ale fungují autonomně, a proto se na ně dotyčné zákony nevztahují,“ řekla serveru Echo24.cz.
„Jak to bude v případě dvou Čechů zadržených v Turecku, zatím nedokážu říct. My totiž přesně nevíme, co v té Sýrii dělali. Ten případ je příliš čerstvý na to, aby se to dalo nějak jednoznačně interpretovat,“ dodala.
Bojují proti IS a říkají jim teroristé
Češi Všelichová a Farkas, kteří teď v Turecku čekají na soud, jsou obvinění z poskytování zbraní a příslušnosti k teroristické organizaci. Turci totiž mezi teroristy řadí i kurdské milice YPG, které v Sýrii bojují proti Islámskému státu.
YPG jsou ozbrojenou složkou Strany demokratické unie (PYD), která hájí politické zájmy syrských Kurdů. Ankara ji ale považuje za odnož turecké Strany kurdských pracujících (PKK), která je v Turecku řazená k teroristickým skupinám. PYD letos otevřela v Praze své evropské zastoupení, i když ČR syrský Kurdistán ani žádnou jeho reprezentaci neuznává.
Právě s milicemi YPG česká dvojice podle tureckých médií spolupracovala – Farkas zde měl působit jako odstřelovač, Všelichová měla mít na starosti logistiku, zdravotní péči a také koordinovat cesty dalších „dobrovolníků-teroristů“ z Evropy do Sýrie.
Oba dva ostatně o své spolupráci s Kurdy v minulosti otevřeně mluvili. Například Farkas v minulosti serveru Echo24.cz řekl, že v Sýrii by chtěl pomáhat hlavně osiřelým dětem. Nevyloučil ale ani bojovou činnost. „Když bude třeba, vezmu do ruky zbraň a můžu jim pomoct bojovat,“ uvedl tehdy.
Čtěte také: Když bude třeba, vezmu zbraň. Čech prodal majetek a míří do Sýrie
Až 20letý žalář
O zadržení dvou Čechů kromě tureckých médií informovalo i české ministerstvo zahraničí, které zároveň uvedlo, že dvojici v zemi hrozí „vysoké tresty“. Ministerstvo jejich výši nespecifikovalo, podle informací deníku Echo24.cz by ale mohli jít do vězení až na 20 let.
Podrobnější informace o zadržení Čechů se liší. Podle mluvčí českého ministerstva zahraničí Michaely Lagronové byli zadrženi 13. listopadu, když chtěli překročit hranici z Turecka do Iráku. Turecký tisk napsal, že mířili ze Sýrie do Turecka v oblasti jihoturecké provincie Sirnak, která hraničí jak se Sýrií, tak s Irákem. Podle listu Daily Sabah byli zatčeni tento týden ve středu, deník Hürriyet hovoří o 13. listopadu. Anadolu uvedla, že Češi byli zatčeni v pondělí na přechodu Habur, který je v provincii Şirnak na hranici s Irákem.
Žádostí českých občanů o službu v armádě cizího státu podle ministerstva obrany v posledních letech rapidně ubylo. Naprostá většina těch, kteří chtějí sloužit v zahraničních armádách, totiž měla, má a nejspíš i nadále bude mít zájem vstoupit do Cizinecké legie. Vzhledem k tomu, že tato jednotka je regulérní součástí francouzských ozbrojených sil a Francouzská republika patří mezi členy NATO, není ke vstupu do Cizinecké legie nutné povolení prezidenta republiky. Pokud jde o charakter a počty žádostí o vstup do ozbrojených sil států, které nejsou členy NATO, od roku 2005 ministerstvo obdrželo pouze čtyři. Dvě se týkaly ozbrojených sil Irské republiky a jedna ozbrojených sil Australského společenství (2010). Zatím poslední žádost z roku 2013 se týkala ozbrojených sil Syrské arabské republiky.
