Německé deníky selhaly. Přijaly vítací rétoriku k uprchlíkům, tvrdí studie
Jednostranná německá média
NOVÉ
Foto: Shutterstock
- red,
Významné německé deníky jako třeba Die Welt, Bild a další absolutně selhaly při informování o migrační krizi. Média místo kritického zpravodajství prezentovala vítací rétoriku politiky kancléřky Angely Merkelové. Tvrdí to studie od Nadace Otto Brennera. Informují o ní například The Financial Times.
Mezi deníky, které měly selhat patří například Die Welt, Bild, Frankfurter Allgemeinen Zeitung, Süddeutschen Zeitung a další německé noviny. „Nekriticky přejala slogany politických elit a jejich eufemisticky přesvědčivou dikci. Média hlásala hesla vítací kultury,“ píše se ve studii.
Podle studie vedené bývalým novinářem z týdeníku Die Zeit, Michaelem Hallerem, většina německých novin namísto kritického zpravodajství přijala za své „pohledy a slogany politických elit“, navíc svým nekritickým psaním rozštěpila německou společnost. Například rozhodnutí německé kancléřky otevřít hranice pro tisíce uprchlíků v roce 2015 bylo většinou německých médií chváleno. Média byla plná takzvané „Willkommenskultur“, tedy vítací kultury. Ta se podle studie stala takovým „kouzelným slůvkem“, které média používala a pomocí něj přetvářela obyčejné lidi v dobrácké samaritány a přesvědčovala je, aby se chovali přívětivě k uprchlíkům.
K obratu ovšem došlo během Silvestra roku 2015, když v německém Kolíně nad Rýnem došlo k několika sexuálním útokům vůči Němkám ze strany uprchlíků převážně z Afriky. Poté se začaly podle studie články o imigrantech psát až „skepticky“.
Výzkumníci z Hamburské mediální školy a Lipské univerzity zanalyzovali tisíce článků z německých novin vydaných mezi únorem 2015 až březnem 2016, tedy zhruba za dobu, kdy do Německa přišlo až milion uprchlíků. Výsledná studie pak ukazuje, že nekritické zpravodajství přispělo k rostoucí nedůvěře v masová média v Německu. Němci jim dokonce začali přezdívat „Lügenpresse”, tedy „Lživý tisk“. Podle nedávného průzkumu Mohučské univerzity se navíc až 55 % tázaných cítilo „podvedených médii“ a z toho 26 % z nich věřilo, že média v ruku v ruce s politiky ovlivňují veřejné mínění.
