Plán Prahy: nastěhovat se má 432 tisíc lidí

Metropolitní plán rázně zakročí proti satelitním městečkům na hranicích Prahy. Ze starých továren vyženou bezdomovce a postaví nové domy. Magistrát se totiž rozhodl, že se výstavba nových objektů přesune zpět do města. Takzvané brownfieldy a rozvojová území pojmou v budoucnu dalších 432 tisíc lidí. Využitím starých zastavěných ploch už se nebude hlavní město dál zvětšovat.

V hlavním městě jsou nevyužité plochy, na které by se podle prvních podkladů k novému pražskému územnímu plánu, které zveřejnil Institut plánování a rozvoje, vejde 432 000 lidí. Proto je zbytečné a především neekonomické, aby se Praha rozrůstala za své hranice. Stavět se bude na rozvojových územích nebo na takzvaných brownfieldech. To jsou oblasti, na kterých stojí staré a továrny, nádraží nebo jiné nevyužívané objekty. V Praze jsou především kolem Masarykova, smíchovského, bubenského a žižkovského nádraží, v části Karlína a na Rohanském ostrově.

Byty na místě znečištěných brownfieldů

Problémem těchto míst je především jejich znečištění. Nezisková organizace Arnika ve spolupráci s nizozemskou Univerzitou Wageningen vypracovala studii, která se zabývá využitím těchto oblastí zvaných brownfield. Nové využití těchto nepotřebných objektů chápou jako velkou příležitost pro rozvoj města. Upozornili však, že místa kolem nádraží jsou znečištěna těžkými kovy či ropnými a chlorovanými uhlovodíky. Tyto látky představují rizika především pro životní prostředí, ale především pro lidské zdraví.

S tím však nesouhlasí architekt Institutu plánování a rozvoje Roman Koucký. „Znečištění je věcí každého investora, to není úkol územního plánu. Ale já si myslím, že v Praze žádné lokality, které by byly extrémně znečištěné neexistují. Ohrožení zdraví lidí se opravdu neobávám,“ vysvětlil pro server ECHO24.cz Koucký.

Naopak se domnívá, že Územní plán hlavního města Prahy bude pro metropoli a její obyvatele znamenat obrat k lepšímu. Tím, že by se hlavní město nerozrůstalo za své současné hranice, ale stavělo by se uvnitř celého města, došlo by ke snížení ekonomických i ekologických dopadů. „Praha má podle zjednodušených výpočtů hustotu zhruba 56 obyvatel na hektar zastavěného území, což je hustota velmi malá. Pochopitelně ekologicky a ekonomicky město funguje lépe, když je mnohem hustší. Řídké město je příliš veliké, nákladné a celé je založené na neustálém pohybu,“ vysvětlil architekt Koucký.

Všechny světové trendy naznačují, že je potřeba automobilovou dopravu ve městech eliminovat. Nevím, proč my bychom měli být výjimkou.

Pokud by se město rozrůstalo více za svůj okraj, jako tomu bylo doposud zvykem, náklady by rostly nejen kvůli nutné infrastruktuře Také městská hromadná doprava by musela zajíždět stále více do vzdálených lokalit. „Především to však znamená, že všichni musí zejména do těch okrajových částí jezdit autem,“ upozornil Koucký. „Všechny světové trendy naznačují, že je potřeba automobilovou dopravu ve městech eliminovat. Nevím, proč my bychom měli být výjimkou,“ dodal.

Pražané chtějí parky

Podle Romana Koutského je slučitelné i to, že bude uvnitř města docházet k výstavbě nových objektů a zároveň také přibudou parky. „Praha má podle mě dostatek parků, ale nejsou udržované a nejsou v takovém obrazu, v jakém by mohly být. Ono to navíc není tak jednoduché. Založit park stojí desítky i stovky milionů korun. Není to tedy dáno jen tím, že územní plán dokáže vytipovat nějaké lokality, ale někdo do toho potom musí vložit investice,“ reagoval Koucký na dotaz, zda v metropoli přibudou další parky, které by podle výzkumu Arniky uvítalo 99 % dotazovaných.

Oni jsou bezdomovci samozřejmě už zvyklí, že jsou z některých míst postupně vytlačováni. Většina městských částí je nechce mít na svém území, takže každá městská část se je snaží dostat ze svého regionu.

Územní plán řeší kompletně celou plochu města včetně volné krajiny a parků ve městě. Co však neřeší, a ani to není v jeho kompetenci, je problém s bezdomovci, kteří se v těchto opuštěných objektech na území brownfieldů se často ukrývají. Pokud je výstavba vyžene ze starých nádražních objektů, budou si muset hledat nové místo, kde se ukrýt před mrazy či deštěm, což potvrzuje také Lucie Tomešová, zástupkyně ředitele pražského Centra sociálních služeb. „Oni jsou bezdomovci samozřejmě už zvyklí, že jsou z některých míst postupně vytlačováni. Většina městských částí je nechce mít na svém území, takže každá městská část se je snaží dostat ze svého regionu. Tím dochází k neustálému přelévání, protože jdou jinam,“ vyjádřila se pro ECHO24.cz k problému s bezdomovci Tomešová. V hlavním městě pobývá více než čtyři tisíce těchto lidí a podle Tomešové už v metropoli neexistuje neobjevená oblast, kam by mohli jít.

Tvůrci Územní plán hlavního města Prahy o budoucím rozvoji zatím pouze jednají, ale od jara příštího roku by měli zahájit veřejné projednání. Územní by měl být schválen v roce 2017.