Stát prosazuje online pokladny v rozporu se zákony

Resort ministra financí Andreje Babiše utratil nemalé peníze ze státního rozpočtu za elektronické registrační poklady známé pod zkratkou EET. Vznikla předběžná projektová studie, chystá se logo a reklamní kampaň, probíhají průzkumy, brzy se začne nakupovat potřebný hardware a software. Babiš chce zavedením EET zabránit porušování zákona ze strany podnikatelů, kteří podle něj úmyslně krátí tržby, aby nemuseli odvádět daně. Při svém tažení za spravednost ovšem porušuje zákony jeho ministerstvo.

Bez povolení utrácet

Zákon o rozpočtových pravidlech vypočítává v sedmém paragrafu, za co všechno může stát vydávat peníze. Úřady konkrétně mohou utrácet za svůj provoz, za dotace, sociální výdaje nebo nákup cenných papírů. Na jakékoliv další výdaje, třeba na projekt elektronických pokladen, musí mít povolení speciálního zákona.

Je pravda, že zákon o finanční kontrole říká ve druhém paragrafu velmi obecně, že veřejnými výdaji jsou peníze utracené při „plnění úkolů veřejné správy“. Ovšem zároveň platí, že úřady plní úkoly, které jsou schváleny v zákonech a jiných právních předpisech. Žádné jiné povolení utrácet veřejné peníze třeba s nejlepším úmyslem neexistuje.

Politici či úředníci mohou tvrdit jakkoli přesvědčivě, že chorvatský model on-line pokladen dělají ve veřejném zájmu. O tom, jestli je nějaký projekt ve veřejném zájmu, rozhoduje prostřednictvím schváleného zákona parlament a prezident.

Studie, logo a průzkum

Babiš a jeho úředníci připustili před týdnem na zasedání kontrolního výboru, že ministerstvo financi í Generální finanční ředitelství už nějaké peníze v projektu utratily. Předprojektová studie prý přišla na 190 tisíc korun, výroba loga pro EET stála 130 tisíc, za průzkum veřejného mínění o potřebnosti přísnějšího dohledu nad živnostníky zaplatili úředníci prý 80-90 tisíc.  

Babiš před poslanci zdůraznil, že žádné další peníze se utrácet nebudou, dokud se zákon o EET neschválí. Finanční ředitelství ovšem už na jaře poslalo 43 milionů firmě Státní pokladna Centrum sdílených služeb na přípravu softwaru. Ještě v srpnu poslal Babiš vládě informaci o tom, že Státní pokladna rozdělí do konce měsíce část těchto peněz subdodavatelům a že se tedy utratí mimo státní sektor. Na kontrolním výboru však poslance ujistil, že jakékoli zakázky soukromníkům budou zadány nejpozději po přijetí zákona.

Zaparkovat peníze ve Státní pokladně a podepsat smlouvy v okamžik schválení předpisu o EET je přesto v rozporu se zákonem o finanční kontrole. V paragrafu 13 ukládá politikům a vedoucím úředníkům provést předběžnou kontrolu před vznikem jakéhokoli závazku z veřejného rozpočtu, aby ověřili, že zakázka či smlouva odpovídá zákonným pravidlům. To není v případě elektronických pokladen možné, když zákon ještě není schválen a ani se neví, v jaké podobě projde sněmovnou.

Větší než malé množství peněz

Když normy o veřejných financích porušuje ministerstvo financí či podřízené Generální finanční ředitelství, pak se pravděpodobnost, že za to bude někdo postižen, výrazně zmenšuje. Náhradu škody za veřejné výdaje, které byly utraceny v rozporu se zákonem, vymáhá stejné Generální finanční ředitelství a lze si představit, k jakému verdiktu může po případné kontrole dojít. I kdyby zjistilo, že všechno nebylo v pořádku, pak má právo jakýkoli postih prominout.

Větší riziko představuje pro stratégy elektronických pokladen případné policejní vyšetřování. Nebezpečný je paragraf 220 trestního zákoníku, který odnětím svobody až na dva roky či zákazem činnosti trestá toho, kdo při správě cizího majetku poruší zákon a způsobí tím škodu nikoli malou. Ministerští úředníci překročili rozpočtová pravidla u zakázek v ceně cca 400 tisíc korun. I když parlament zákon o EET schválí, vznikla státu škoda ve výši utracených peněz a navíc ještě penále. Úředníci ministerstva financí zřejmě znají zákon o rozpočtových pravidlech, porušili ho tedy s velkou pravděpodobností úmyslně a spáchali trestný čin. Z pohledu svého rozpočtu nepřišel stát o velké peníze, podle trestního zákoníku už není malá škoda přes 25 tisíc korun. Sazba až pět let hrozí tomu, kdo způsobí „značnou“ škodu přes půl milionu. Podobně nepříjemný je paragraf 329, který stíhá až pětiletým trestem toho, kdo překročí svou úřední pravomoc a opatří sobě nebo někomu jinému neoprávněný prospěch.

 

Dnes 16. 9. dorazila do redakce reakce ministerstva financí, kterou přikládáme.

Příprava Elektronické evidence tržeb je v souladu se zákony

Ministerstvo financí se ohrazuje proti tvrzení, že by při přípravě elektronické evidence tržeb postupovalo nezákonně či dokonce na hranici trestněprávní roviny. Tato tvrzení jsou ryze účelová a mají patrně sloužit k zastrašování zaměstnanců státní správy. Postup Ministerstva financí je v souladu s právními předpisy a odpovídá dlouhodobě uplatňované běžné praxi.

Přípravné kroky byly zahájeny v návaznosti na usnesení vlády k zákonu o evidenci tržeb. Provádění přípravných prací je plně v souladu se zákonem o rozpočtových pravidlech, zákonem o majetku státu a zákonem o finanční kontrole, a dodržuje mechanismy vedoucí k zajištění efektivnosti, účelnosti a hospodárnosti vynakládání prostředků. Smluvní vztahy jsou nastaveny tak, aby k plněním, a tudíž vynakládání prostředků, docházelo individuálně s ohledem na vývoj legislativního procesu nebo mohlo dojít k ukončení smluvních vztahů bez jakýchkoliv sankcí v případě, že zákon nebude přijat. Plnění ze smluv nastane až na základě výzvy objednatele, časový harmonogram plnění bude odpovídat legislativnímu procesu, účinnost smlouvy je případně navázána na platnost zákona a podobně.

Není pravdou, že by došlo k vynaložení částky 43 mil. Kč ve prospěch Státní pokladny Centra sdílených služeb. V dubnu 2015 došlo k uzavření smluvního vztahu, který obsahuje výše zmíněné mechanismy reflektující legislativní proces, a vynaložení finančních prostředků souvisejících s evidencí tržeb je nastaveno v duchu výše uvedených mechanismů.

Resort Ministerstva financí vynaložil finanční prostředky na studii proveditelnosti, logo projektu, průzkum veřejného mínění. Například studie proveditelnosti je jedním ze základních východisek pro tvorbu projektů všeobecně, mimo jiné i pro přípravu příslušné legislativy. Studie proveditelnosti je běžnou součástí všech významnějších projektů České republiky, a musí být ze své podstaty prováděna před přijetím příslušné legislativy. Studie pak dále slouží i k definování zadání pro budoucí dodavatele.

Ministerstvo financí přistoupilo k prodloužení doby mezi platností a účinností zákona o evidenci tržeb. V této době dojde k zabezpečení technického řešení EET. Důvodem, proč bylo přistoupeno k tomuto velmi konzervativnímu řešení, které není v praxi státní správy obvyklé, je skutečnost, aby tento klíčový projekt nebyl nadále ohrožen účelovým napadáním údajně nezákonného postupu, zejména ve spojení s vynakládáním finančních prostředků.