Německo nabízí uprchlíkům práci. Za euro na hodinu
Uprchlická krize
Německo zvolilo novou taktiku, jak začlenit uprchlíky do pracovního procesu: uměle pro ně vytváří pracovní místa. Uprchlíci tak třeba v provizorních táborech servírují jídlo dalším uprchlíkům, zalévají ve městech květiny, čistí chodníky nebo opravují městská kola. Hodina takovéto práce je však oceněna velice skromně – uprchlík za ni dostane pouze jedno euro, podotýká server The Local.
Třiadvacetiletý Iráčan Zaid pracuje v kuchyni provizorně zřízeného uprchlického tábora v berlínské sportovní hale. Během dnešní směny nandává ostatním spoluuprchlíkům, 152 Syřanům, Iráčanům, Afgháncům a dalším, na talíř guláš s bramborami. Za hodinu takové práce si Zaid přijde na 1,1 euro (v přepočtu 30 korun).
Počet pracovních hodin pro čekatele o azyl je navíc omezen na 20 hodin týdně, což pro Zaida znamená, že si měsíčně přijde maximálně na 88 euro (2 400 korun). Pro mladého muže to nicméně představuje příjemný přivýdělek k 143 euro, které dostává od německé vlády jako „kapesné“ do doby, než bude vyřízena jeho žádost o azyl. Čekatelům o azyl je totiž zakázáno pracovat regulérně, na plný úvazek.
Zaid je za takovouto firmu přivýdělku vděčný. „Je to pro mě dobrá příležitost, jak být v kontaktu s německými dobrovolníky a mluvit s nimi německy,“ vysvětlil a dodal, že se díky tomu nemusí bezcílně potulovat po centru Berlína. Berlín momentálně zaměstnává 3 925 uprchlíků, nabídku pracovních míst přitom plánuje rozšířit o další. V Bavorsku je tímto způsobem zaměstnáno na devět tisíc uprchlíků.
Ministryně práce Andrea Nahlesová přislíbila, že takových pracovních pozic pro uprchlíky, které nazývá „trampolínou do pracovního trhu“, vytvoří celkem sto tisíc. I tak je to ale zanedbatelný počet vzhledem k tomu, že jen v roce 2015 přišel do Německa milion uprchlíků.
Bude ale tato politika efektivní? Odborníci jsou vůči tomu skeptičtí. Ronald Bachmann, ekonomik z německého institutu RWI, spatřuje v takové nabídce práce pro uprchlíky smysl pouze z krátkodobého hlediska. „Vysílá to sice pozitivní politický signál, ale v konečném důsledku, až si budou hledat opravdovou práci, jim to nijak nepomůže. Tento druh práce je totiž prakticky naučí jen velmi málo,“ dodal. Další německý ekonom Holger Schaefer program kritizoval ještě ostřeji, když řekl, že „Německo takto dotuje vyloučení uprchlíků z pracovního trhu“.