Kde sehnat bambus pro pražskou pandu?

Před rokem uchvátila pražskou primátorku Adrianu Krnáčovou i ministra financí Andreje Babiše představa, že by do Prahy přizvali pandu velkou. ZOO v Tróji teď ale složitě hledá způsob, jak vzácného zvířecího hosta nasytit z domácích výpěstků. Vedle pronájmu charismatických medvědů z Číny za pětadvacet milionů by totiž dovážené krmivo mohlo vyjít na dalších pět milionů ročně.

„Ano, tenhle nápad zde byl, potvrzuje Lucie Herberová z Botanické zahrady v Praze, že je sousedící ZOO oslovila při hledání dodavatele krmení pro černobílé exotické přírůstky, o které se Praha uchází v horizontu několika let. „Panda však sežere zhruba 20 kg bambusu denně, navíc ne jenom jeden druh. Proto to není možné, nemáme na to kapacitu.“

Tuny bambusu pro zpomalené medvědy dováží každý měsíc už pět evropských ZOO a Čínská lidová republika pronajímá ohrožená zvířata do více než tuctu zahraničních pavilonů – po milionu dolarů ročně. Kromě půjčovného a nákladů na výběhy jsou klíčovou položkou právě povinné bambusy. Ohrožená zvířata je i v zajetí konzumují čtrnáct hodin denně a málo výživné lístky i výhonky speciálních odrůd představují 99 % jejich jídelníčku.

„Měsíčně zkrmíme dva a půl tuny bambusu, který dovážíme z jižní Francie a Holandska,“ říká pro Echo24 Johanna Bukovsky z vídeňské ZOO, kde jako první v Evropě odchovali i pandí mláďata. „Bambus skladujeme v chladírenských prostorech při teplotách 6-8 stupňů Celsia. Tak nám vydrží čerstvý až dva týdny.“ Obstarávání krmiva ze zahraničí je podle ní nákladné i pro Vídeň, a tak nejstarší ZOO světa pokrývá část krmení i od pěstitelů z rakouského Burgenlandu.

Podle ředitele pražské ZOO Miroslava Bobka vyjdou náklady na jednu pandu stejně jako pět slonů, kurátoři ve skotském Edinburku to vyčíslili v přepočtu na několik milionů korun ročně. I oni se snaží až patnáct procent nákladů na krmení pokrýt z domácích zdrojů. Kromě pěstování v edinburském areálu spustili Skotové kampaň, která měla oslovit okolní farmáře.

Čeští malopěstitelé ale zatím zůstávají i k tomuhle byznys modelu skeptičtí: „Před asi šesti lety jsem na zahradě vysázel zimovzdorné bambusy rodu Phyllostachis,“ říká například Jan Jekosch ze středočeských Mokrých Vrat. „Máme je hlavně pro okrasu a jejich výhonky jsme jíst nezkoušeli. Tenhle druh ovšem roste pomalu a nedovedu si představit, že by tak velkou pandí poptávku uspokojil.“ Na několika metrech čtverečních mu přitom bambusy, které zůstávají zelené i v české zimě, během pár sezón vyrostly do výšky pěti metrů.

Mít ve výběhu pandy je dobrá vizitka pro ochranáře a pro návštěvníky osvědčený magnet. Většina ZOO zatím uvádí, že se jim desítky milionu za pandu velkou vracejí. Divácký a kasovní úspěch chlupatých primadon zajišťují především mláďata – i ta se ovšem musejí po dvou letech do Číny vracet.