Nový objev: Pár dní před smrtí chtěl Palach darovat krev

Historik Petr Blažek objevil dokument, jenž přináší nové informace o posledních dnech Jana Palacha. Krátce před tím, než se upálil na protest proti vývoji v Československu po okupaci vojsky Varšavské smlouvy, se rozhodl darovat krev. Dokládá to žádost o výpis zdravotního záznamu dárce krve vyplněná na Palachovo jméno.

Dokument z archivu Národního muzea našel historik Petr Blažek, jenž připravuje historickou expozici památníku Jana Palacha v rodném domě ve Všetatech. Pomník už vzniká a odhalen by mohl být v lednu roku 2019. Zda Palach skutečně krev daroval, zatím nelze s jistotou doložit.

„Je to takový malý pěkný detail, který doplňuje životopis posledních dnů Jana Palacha,“ uvedl pro Echo24 Blažek. „Víc o tom nevím, měl jít patrně za obvodním lékařem. Ale jak to dopadlo, nevím. Je to taková izolovaná informace,“ dodal Blažek.

Pod žádostí o výpis ze zdravotního záznamu dárce krve, předepsanou pro Jana Palacha, je podepsána Transfusní stanice Thomayerovy nemocnice v pražské Krči. Podle nynějšího primáře Transfuzního oddělení Thomayerovy nemocnice Petra Turka je pravděpodobné, že Palach skutečně krev ještě před svou smrtí daroval.

„Naše staniční sestra si pamatuje, že hned po roce 1989 se to tu dohledávalo. Dokonce viděla kartu Jana Palacha, byl tu krátce před tím, než se upálil. Proč se to tehdy dohledávalo nebo kam se karta dostala, už si nepamatuje,“ uvedl pro Echo24 primář Turek.

Jiří Palach: Jan daroval krev už na brigádě v Rusku

Podrobnosti Palachova darování krve nezná ani jeho bratr Jiří. O lednovém záměru svého bratra nevěděl, potvrdil ale, že Jan daroval krev už v minulosti. „Že chtěl Jan darovat krev, nevím. Ale utkvělo mi v paměti, že když byl na brigádě v Rusku, krev daroval. Dostal tam takový špendlík do klopy ve tvaru kapky krve,“ uvedl pro Echo24 Jiří Palach. „V Rusku byl Jan dvakrát. Jednou v roce 1967 a potom tam jel jako vedoucí brigády v roce 1968,“ dodal.

Doklad o Palachově záměru darovat krev bude součástí památníku a expozice ve Všetatech na Mělnicku, jenž vzniká v Palachově rodném domě. Hotový byl mohl být v roce 2019, výstavba už začala. Autory pomníku jsou architekti Miroslav Cikán a Pavla Melková z ateliéru MCA.

Jan Palach zemřel 19. ledna 1969 v pražské Legerově ulici na Klinice plastické chirurgie Fakultní nemocnice na Vinohradech, jejíž součástí bylo oddělení léčby popálenin.

Tři dny před tím se v horní části Václavského náměstí zapálil na protest proti potlačování svobod v tehdejším Československu a pasivnímu přístupu veřejnosti proti okupaci Československa vojsky Varšavské smlouvy. Než zemřel, zdůrazňoval, že není sebevrah, ale že šlo o protest. Jeho čin následoval i student Jan Zajíc.

Z historických pramenů je jasné, že protest promýšlel Jan Palach delší dobu. Zvažoval i různé formy, mezi jinými návrh na obsazení budovy rozhlasu a vysílání výzvy ke generální stávce.

Čtěte dále: V budově, kde zemřeli Palach a Toufar, bude hotel. Vznikne i pietní místo