1 Česká média o Polsku

A co vám nabulíkovali dnes?

Témata:

O polské veřejnoprávní televizi se dnes v českých médiích píše a mluví zásadně s přívlastkem „provládní“. Právem. Nepotřebujete k tomu žádné speciální detektory, prostě vycítíte, že se hraje jenom na jednu branku. To samé se bohužel vyskytuje u většiny českých médií, když informují o dění u našich severních sousedů. V lepším případě je to diletantství, v horším úmysl.

Jedenáctý listopad je polským osmadvacátým říjnem. Ale protože Poláci mají trochu jiný naturel, namísto státních vyznamenání pro kulturní klenoty normalizace Varšavou pochodují desetitisíce lidí. Nejvíc jich tradičně přicestuje na „Pochod nezávislosti“. Dříve to byla bezvýznamná akce pro pár stovek lidí nacionalistů. Postupně se z toho stal pochod pro všechny nespokojené s vládou Občanské platformy a dnes je to skoro stotisícový mišmaš. Organizátoři se snaží vystupovat umírněně, většina účastníků nejsou žádní radikálové – ale jsou mezi nimi.

V každém případě je to kontroverzní podujetí. Současná vláda k němu má vstřícnější postoj než ta předchozí, ale rozhodně se nejedná o vládní akci a nepromlouval na ní Jarosław Kaczyński, jak implicitně vyplývalo z reportáže uveřejněné Českou televizí. Pochod nezávislosti pořádá občanská společnost a neziskovky; ano, zní to podivně, a Kaczyński nezávislost oslavoval v Krakově. Projev, který v reportáži zazníval při záběrech na účastníky pochodu, zazněl o den dříve při „měsíční vzpomínce“ na oběti smolenské katastrofy, která se koná každý měsíc desátého.

Česká tisková kancelář se nenechala zahanbit, když označila heslo „Bůh, čest, vlast“ za spojené „s radikálními antisemitskými organizacemi ze 30. let“. Jedná se přitom o neoficiální heslo polské armády už od 18. století a od čtyřicátých let minulého století, na základě nařízení polské exilové vlády v Londýně, dokonce heslo oficiální. Dnes se běžně vyskytuje na armádních praporech. Na pochodu zaznívala jiná hesla, která si odsouzení zasloužila.

Není to tak dávno, co polská vláda chtěla zakazovat potraty – ještě víc, než už zakázané jsou. Vláda samozřejmě nic takového nechtěla, ta se zákazu potratů bojí jako čert kříže. Současný zákon, známý jako „potratový kompromis“, má ve společnosti více než osmdesátiprocentní podporu. Skupina těch, kteří by jej rádi liberalizovali, tedy zavedli potrat na žádost, jak je tomu v České republice, je přibližně stejně velká jako skupina těch, kteří by potrat nedopustili v žádném případě.

Potratové zákony v Polsku neliberalizovala ani vláda levicové SLD na počátku milénia. A naopak jejich zostření neprošlo ani za vlády PiS v letech 2005 až 2007. V minulém roce, stejně jako v předešlých letech, protipotratové organizace vysbíraly půl milionu podpisů – nedělá jim to žádný problém, zvládnou to během pár týdnů – a vláda se tak jejich iniciativou zabývat prostě musela. Návrh byl zamítnut, Kaczyński hlasoval proti, Szydłová byla nepřítomná. Asi jste také měli dojem, že se jednalo o vládní návrh a PiS ustoupil až tlaku ulice.

Možná jste se také dočetli, že polská vláda ruší gymnázia. Má to malý háček: nikdy neexistovala. Od poslední velké reformy z roku 1999 v Polsku fungoval třístupňový systém. Sedmileté děti nastoupily na šestiletou základní školu. Potom pokračovaly ve studiu na takzvaném „gimnazju“, tedy jakémsi druhém stupni základního vzdělávání, který trval tři roky.  Až poté přišly na řadu výběrové školy, včetně gymnázií, jak je chápeme my a kterým v Polsku nejvíce odpovídá všeobecně vzdělávací lyceum. Systém měl svoje zastánce i kritiky z řad odborníků, v průzkumech veřejného mínění vždy lehce převažovali odpůrci. PiS se je rozhodl vyslyšet a vrátit se k systému osmileté základní školy. Potud nepříliš vzrušující exkurze do polského školství.

ČTK nenapadlo nic lepšího než polské „gimnazjum“ přeložit otrocky jako „gymnázium“, protože to má stejný zvuk. Pak už o tom psala všechna média. Reakce českých obránců polské demokracie na sebe nenechaly čekat. A není divu. Zvlášť když se o rušení víceletých gymnázií z rovnostářských a antielitářských důvodů v Česku mnohokrát debatovalo. Co se ale dá jednou prezentovat ušlechtile – děti by se něměly tak brzy selektovat, to lze v boji proti nepříteli otočit –, zrušení gymnázií je útokem na bašty inteligence. Tak a ne jinak musel zákonitě celý příběh vyznít.

Devět z deseti citací polských médií je z Gazety Wyborczy a TVN. Dvou názorově vyhraněných médií, reprezentujících neméně vyhraněnou část politického spektra. Tu samou. Když jistý český publicista nabízel v několika redakcích rozhovor, v němž dal prostor oběma stranám – jak redaktorce provládního Sieci, tak opozičního TOK FM –, nepochodil. Nač dělat čtenářům v hlavách zmatek. Ale pokud je dnes sledování polské veřejnoprávní televize nesnesitelné oku kritického diváka, tak proto, jak jednoduché, bipolární vidění světa nabízí. Jsme lepší?

Zvláštní smrt Evropy Nejen o knize, která se prezentuje jako „vysoce subjektivní pohled na stav kontinentu i evropské kultury ve stadiu sebevraždy“
Speciál Vánoce: České vánoční století Ohlédnutí za proměnou vánočních svátků v uplynulých sto letech
/
Autorka je publicistka

Autorka je publicistka

Názory Více

Online zprávy Více

Vážení diskutující,
Echo24.cz chce umožnit svobodnou diskuzi, ale vyhrazuje si právo neukládat či mazat příspěvky urážlivé, vulgární, xenofobní, odkazy na jiné internetové stránky či takové příspěvky, které odporují obecné lidské slušnosti. Před vložením vašeho příspěvku prosím zkontrolujte, zda jste opravdu přihlášeni. V opačném případě se váš příspěvek ukáže jen na vašem monitoru, ale do diskuze se nezanese.