Modul Schiaparelli přistál na Marsu. Čeká se, zda dosedl bez poškození
Výzkum Marsu
AKTUALIZOVÁNO
Evropská kosmická agentura (ESA) stále nedostala očekávaný signál, který by potvrdil přistání experimentálního modulu Schiaparelli na Marsu. Poslední signál modul vyslal při sestupu k rudé planetě. Vědci tak pořád netuší, zda modul Schiaparelli měkce dosedl na Mars, nebo do povrchu planety vrazil vysokou rychlostí a rozbil se.
Šéf ESA Jan Wörner na tiskové konferenci řekl, že mise by každopádně měla být považována za úspěšnou, protože se modulu podařilo odeslat velké množství dat, než se odmlčel. Wörner dále uvedl, že podle obdržených informací se tepelný štít i padáky při sestupu k Marsu úspěšně aktivovaly, není ale zřejmé, co se stalo v posledních sekundách před plánovaným přistáním. Padáky měly zpomalit rychlost modulu z 21.000 kilometrů v hodině před přistáním.
Z povrchu Marsu již vědci od modulu Schiaparelli žádná data nedostali. Přenos skončil asi 50 sekund před plánovaným dosednutím. Wörner proto nemůže potvrdit, že je aparát o hmotnosti 577 kilogramů stále v neporušeném stavu. Ředitel ESA nicméně misi ocenil s tím, že shromážděná data budou použita k plánování budoucí evropské robotické mise, která se připravuje na rok 2020. „Máme data, máme výsledky testů – jsem velmi šťastný,“ řekl Wörner.
Druhá část mise ExoMars, jejímž úkolem bylo umístit sondu na oběžnou dráhu kolem Marsu k analýze plynů v jeho atmosféře, byla zcela úspěšná, dodal Wörner.
Možnost nárazu do skály
Thierry Blancquaert z Evropské kosmické agentury (ESA), která spolu s ruským Roskosmosem sondu na rudou planetu vyslala, v noci na čtvrtek agentuře AFP řekl, že modul Schiaparelli mohl při přistání na Marsu vrazit do skály, nebo skončit v kráteru. Blancquaert nevylučuje ani to, že aparát sice v pořádku přistál, ale není schopen komunikovat. „Nejsem velmi optimistický,“ prohlásil Blancquaert.
Schiaparelli k rudé planetě dorazil v sobotu s družicí Trace Gas Orbiter (TGO) v rámci projektu ExoMars Evropské kosmické agentury (ESA) a ruské agentury Roskosmos, který je zaměřen na hledání případných stop života na Marsu.
Dopravit vědecké aparáty na povrch Marsu je technicky složitý manévr a ESA v minulosti s několika přístroji neuspěla. Před třemi lety například přišla o rover Beagle 2 sondy Mars Express, kterému se po přistání neotevřely solární panely.
