Babiš sní o obří státní realitce. Zatím má jen děravý registr
Vicepremiér Andrej Babiš (ANO) se bude na pondělním jednání vlády na některé kolegy mračit. Ne všichni totiž splnili vládní zadání předat údaje o nemovitostech svých resortů do Centrálního registru administrativních budov (CRAB). Ministr financí přitom doplnění evidence bere jenom jako odrazový můstek. Do budoucna by chtěl správu státních objektů zastřešit pod jednu organizaci. A uspořit na jejich provozu desítky milionů ročně.
„CRAB je absurdní příběh, kde my jenom evidujeme budovy. Myslel jsem si, že je provozujeme, ale my je neprovozujeme. Od roku 2012 ho stát vymyslel, resorty se tomu zatím brání a jsme ve fázi, že nám dodají čísla,“ posteskl si Babiš naposledy ve čtvrtek.
Vláda se bude zabývat naplněností registru budov daty na svém pondělním zasedání. Ještě na konci dubna měla v systému chybět data od dvou třetin státních organizací. Tam, kde data přeci jen byla, neobsahovala o budovách vždy kompletní informace. Minimálně část resortů svoje předchozí nedodělky ale už stihla napravit. Celkově má do registru dodat údaje 461 státních institucí, které spravují 5 712 budov o ploše přes dva miliony metrů čtverečních.
Bílá místa otevřeně přiznal jen resort obrany, který do evidence zatím nedodal objekty Armády ČR a zpravodajské služby.
„Dobrý stav zadaných dat systém vykazuje u Ministerstva financí, Generálního finančního ředitelství, Generálního ředitelství cel, Ministerstva životního prostředí, Ministerstva práce a sociálních věcí, Ministerstva zahraničních věcí, Českého statistického úřadu, Úřadu průmyslového vlastnictví, Energetického regulačního úřadu, Českého telekomunikačního úřadu či Úřadu pro ochranu osobních údajů,“ vypočetl Radek Ležatka z tiskového oddělení Babišova resortu. Všichni ostatní mají nějaký vroubek.
Když server ECHO24.cz oslovil jednotlivá ministerstva, k nedodělkům se moc neznala. Například resorty školství nebo místního rozvoje uvedly, že chystají pravidelnou aktualizaci dat. Bílá místa otevřeně přiznal jen resort obrany, který do evidence zatím nedodal objekty Armády ČR a zpravodajské služby. „Ministerstvo obrany eviduje přibližně 15 tisíc stavebních objektů, z nichž bylo vybráno 27 administrativních budov, které slouží pro ústřední správní úřad s možností vstupu veřejnosti,“ zmínil mluvčí Jiří Caletka s tím, že další rozšíření evidence nyní ministerstvo zvažuje.
„Nejsme ve fázi, že to budeme řídit, že budeme centrálně nakupovat úklid, hlídání a elektřinu. To jsou věci nepochopitelné, a toho chceme samozřejmě dosáhnout, protože tam jsou potenciální peníze pro stát,“ prohlásil Babiš.
Resort Martina Stropnického (ANO) si i přes vydatné realitní zázemí dvě budovy pronajímá. V Praze platí za prostory pro chod Vojenského úřadu sociálního zabezpečení, je to plocha zhruba 1720 metrů čtverečních. Ve Zlíně se pronájem týká budovy pro Krajské vojenské velitelství, což je dalších 1500 metrů čtverečních. Babiš by obranu proto rád zbavil výjimky, která jí umožňuje prodávat jednotlivé budovy podle svého uvážení.
Podle představ ministra financí by CRAB po doplnění dat mohl být základem pro centrální správu nemovitostí pro stát. „Nejsme ve fázi, že to budeme řídit, že budeme centrálně nakupovat úklid, hlídání a elektřinu. To jsou věci nepochopitelné, a toho chceme samozřejmě dosáhnout, protože tam jsou potenciální peníze pro stát,“ prohlásil Babiš a dodal: „V Rakousku a Polsku má stát de facto velkou realitní firmu, kterou může dát i na burzu.“ Vicepremiér přitom tvrdí, že i kdyby například obrana přišla o možnost nakládat se svým majetkem svévolně, peníze za případný prodej nemovitostí by jí v rozpočtu zůstal.
Systém za čtvrt miliardy má ročně uspořit 190 milionů
Správcem a provozovatelem registru CRAB je Úřad pro zastupování státu ve věcech majetkových. Příslušný projekt schválila vláda už v květnu 2008 – ještě za premiérování Mirka Topolánka (ODS). Příprava registru vyšla na 255 milionů korun a většinu z nich – 85 procent – získalo Česko od Evropské unie. Náměstek ministra financí Lukáš Wagenknecht nyní vyčíslil, že pokud by stát využíval evidenci důkladně, pro státní rozpočet by to znamenalo roční úsporu zhruba 190 milionů korun.