ANO uvažuje, že by ve vládě snížilo daň pro firmy zpátky z 21 na 19 procent

Hnutí ANO uvažuje o tom, že by v případě volebního vítězství ve vládě prosadilo nižší daň z příjmu právnických osob. Konkrétně by nynější sazbu, kterou konsolidačním balíčkem navýšil kabinet Petra Fialy z 19 na 21 procent, vrátilo na původní hodnotu. V premiérovém dílu pořadu Echo Prime Time to dnes uvedl místopředseda hnutí a exministr Karel Havlíček.

„Hovoříme o tom na úrovni vedení ANO, když připravujeme program, jakým způsobem zatraktivnit nabídku pro podnikatelské prostředí. Jednou z věcí jsou i daně. Vážně zvažujeme, že dáme daň z příjmu právnických osob z těch 21 na 19 procent,“ řekl Havlíček.

Na doplňující dotaz redakce Echo24 Havlíček dodal, že diskuze běží i nad dalšími typy daní. „Můžeme všem slíbit, že daně nezvýšíme. Zvažujeme, že bychom některé přehodnotili ve smyslu snížení, ale musíme být obezřetní. Nemáme to definitivně odsouhlasené, musíme to všechno dopočítat,“ vysvětlil.

Jeho oponent v debatě, ekonomický expert ODS Jan Skopeček snížení daně pro firmy z 21 na 19 procent označil za spíše kosmetickou změnu. „Je to naprostá marginálie. Z hlediska výzev jsou to věci druhořadého významu,“ myslí si. Česká ekonomika je podle něj výrazně exportně orientovaná a bude muset hledat nové cesty, jak být v éře celní války a rozkolísaných trhů úspěšnou. „Začínáme se probouzet do úplně jiného světa. Měli jsme zavřené oči, ale ten proces deglobalizace probíhal poslední dekádu,“ uvedl místopředseda sněmovny.

Havlíček v debatě Echo Prime Time znovu potvrdil, že by ANO vrátilo elektronickou evidenci tržeb, která se stala symbolem vlády Andreje Babiše. „Je fér, aby ti, kteří podnikají poctivě, nebyli tlačeni do kouta těmi, kteří podnikají nepoctivě,“ míní. Skopeček to označil za netržní nástroj. „V době, když exponenciálně roste podíl bezhotovostních plateb, tak vy budete zavádět elektronickou evidenci,“ opáčil místopředsedovi ANO.

Proti roku 2023 vloni výběr daně z příjmu právnických osob klesl. Firmy na ní zaplatily 292,4 miliardy korun, o 6,7 procenta méně než předloni. Důvodem poklesu bylo podle ministerstva vyrovnání záloh daně z předchozího období. O 6,3 procenta se také meziročně snížil výběr windfall tax, dosáhl 39,1 miliardy korun. Zároveň se ale na této mimořádné dani, kterou za roky 2023 až 2025 odvádějí energetické a petrochemické firmy a velké banky, vybralo víc než dvojnásobek proti tomu, kolik stát pro rok 2024 očekával.

Některé daně jsou takzvané sdílené daně. Patří mezi ně například DPH, daň z příjmu právnických osob nebo daň z příjmu fyzických osob. Jejich výnosy tak putují do státního rozpočtu i do pokladen měst a krajů. Na kraje loni připadalo 9,76 procenta a na obce 24,92 procenta z celostátního hrubého výnosu DPH, daně z příjmů právnických osob a daně z příjmu fyzických osob. U daně z příjmu fyzických osob ze závislé činnosti měly obce nárok na dalších 1,5 procenta celkového inkasa.