Babiš šetří jako Kalousek. Rozpočet 2015: jak vypadá?

Ministr financí Andrej Babiš šetří stejně jako jeho předchůdce Miroslav Kalousek. Přinejmenším o tom svědčí první návrh státních výdajů z pera nového ministra financí. Stát by měl v příštím roce utratit 1218,5 miliard korun, o 300 milionů méně, než plánuje letos. Vláda se schválením svého nejdůležitějšího zákona finišuje, v pondělí projednala návrh s hejtmany a příští týden definitivně rozhodne.

Na první pohled se zdá, že se ministr Andrej Babiš inspiroval státními rozpočty z let 2010-2012, kdy výdaje rovněž klesaly. Do značné míry ho k tomu ovšem donutily okolnosti. Vlády Jana Fischera i Petra Nečase začaly velice šikovně financovat provozní výdaje státu pomocí prostředků z evropských fondů a získaly tak 60 miliard, které jim pomohly snížit deficit. Babiš ovšem sestavuje rozpočet ve chvíli, kdy evropské peníze z rozpočtového období 2007-2013 docházejí. Vyšší daňové příjmy tedy poslouží jen jako zdroj pro nahrazení výpadku eurodotací a utrácet není z čeho. Například proti letošku bude mít český stát napřesrok z Bruselu k dispozici o 20 miliard méně.

Zároveň není třeba Babiše a celou Sobotkovu vládu příliš litovat. Pro úspory v příštím roce jí vytvořil pohodlný polštář minulý premiér Jiří Rusnok. Zasáhl už do posledního Kalouskova úsporného rozpočtu v roce 2013, když přidal na platy státním zaměstnancům, poslal šest miliard na dopravní stavby, po dvou miliardách krajům a vysokým školám. Stejným stylem připravil také rozpočet na rok 2014. Stát by tedy měl letos utratit o 70 miliard víc než předloni.

Poslední údaje i stížnosti premiéra Bohuslava Sobotky však svědčí o tom, že utrácet se nedaří. Rozpočet na příští rok je proto možné hodnotit také jako další pokus utratit peníze, které uvolnil už Rusnok. Odnaučit státní správu šetřit bude obtížné, zvlášť když při utrácení evropských peněz zpřísnila kontrola.

Ve stopách mistra

Podrobný rozpis rozpočtových výdajů přesto ukazuje, že příznivcem přehnaného utrácení nový ministr financí rozhodně není a že některá pravidla Kalouskových rozpočtů poctivě dodržuje. Je pravda, že zvyšuje o 12 miliard výdaje na platy státních zaměstnanců. Do značné míry se tím však pouze nahradí ubývající prostředky z evropských fondů, které šly na mzdy. Další nárůst o dvanáct miliard na sociální dávky svým tempem nepřekonal předchozí léta. Sobotkova vláda sice slíbila, že bude víc utrácet zvláště za důchody a také za tím účelem zrychlila valorizaci důchodů na předkrizovou úroveň. Zatím ovšem zůstalo jen u úmyslu. Důchody se zvyšují podle inflace a růstu průměrné mzdy, v uplynulých měsících však ceny ani platy nerostly. Roční náklady státu na penze se zvýší o šest miliard, o výrazně menší částku proti čtrnácti miliardám v roce 2012.

Sobotkova vláda dodržuje pravidlo, podle kterého výdaje na výzkum a vývoj nepřekročí 27 miliard. Díky nízkým úrokovým sazbám v celé Evropě se nezvýší splátky státního dluhu, ušetří se i na rozpočtové rezervě. Především se však udrží trend, podle kterého se už několik let snižují státní investice. V příštím roce stát utratí za nové silnice nebo ekologii 75 miliard. To je jen o málo víc než polovina investičních výdajů z roku 2010.

K tomu se dokonce přidávají nové úspory. Stát utratí o šest miliard méně za spolufinancování evropských projektů zvláště v podnikové sféře, tři miliardy ušetří na tzv. reprodukci majetku, tedy stavebních úpravách a nákupech nábytku nebo IT technologií.

Levicoví politici, odboráři a nakonec i nezávislí ekonomové si stěžovali na příliš restriktivní rozpočtovou politiku Nečasovy vlády, která přispěla k propadu celé ekonomiky. Požadovali proto, aby vláda zvýšenými výdaji hospodářský růst naopak povzbudila. Od prvního Babišova rozpočtu se toho očividně nedočkají.