Brabec má problém se Šumavou. Koalice se mu v senátu postavila

Výrazná většina senátorů podpořila návrh nového zákona o Národním parku Šumava, který bezprostředně poté ministr životního prostředí Richard Brabec ostře zkritizoval. Nejen že pro senátorskou předlohu zvedli ruku také koaliční politici, pod návrhem jsou navíc podepsáni jako spolupředkladatelé i členové ČSSD a KDU-ČSL. Brabec, který má se Šumavou jiné plány, teď musí vyřešit, jak navrhovaný zákon stopnout.

Když se ve středu v horní komoře parlamentu hlasovalo o návrhu senátora Pavla Eyberta (ODS), Evy Richtrové, Radka Martínka (oba ČSSD), Stanislava Juránka (KDU-ČSL) a dalších senátorů o Národním parku Šumava ze 71 přítomných zákonodárců 57 souhlasilo s tím, aby se předlohou dál zabývaly senátorské výbory.

Návrh neprojednala koalice a ministr životního prostředí Brabec pokládá předlohu za špatnou. "Jako když pejsek s kočičkou vařili dort, dali tam to nejlepší, ale nakonec se nedal pozřít," okomentoval návrh Brabec.

Předloha je podle ministra například v několika bodech v rozporu se zákonem o ochraně přírody a krajiny nebo nerespektuje to, že části Šumavy patří pod ochranu Evropské unie, z čehož pro Česko plynou závazky a povinnosti.

Senátoři a koaliční pravidla

Koaliční senátoři si ale za svým návrhem stojí a neberou ho jako důvod ke koaliční rozepři. "Je to senátní návrh jako každý jiný. Nevidím to jako problém," uvedl pro ECHO24.cz například Radek Martínek, jeden ze sociálnědemokratických předkladatelů.

Jeho stranický kolega Miroslav Krejča ovšem na možný konflikt upozornil. "Já si nejsem jist, jestli někteří z předkladatelů nenarazí na dikci koaliční smlouvy, která zavazuje koaliční kluby, tím pádem i jeden ze senátorských klubů k tomu, že jakékoli návrhy budou předkládány teprve poté, když se na tom podle koaliční smlouvy dohodnou všichni koaliční partneři. Ale to si musí vyřešit kolegové, kteří jsou tady podepsaní," řekl Krejča v rozpravě k navrhovanému zákonu.

Senátor Martínek z ČSSD: "Je to senátní návrh jako každý jiný."

Ministr Brabec bude nyní řešit, aby další projednávání zákona zastavil. "Využijeme všem možností," odpověděl na dotaz ECHO24.cz. Dodal, že místo zákazu chce zákonodárce spíše přesvědčit o tom, že jím zvolená cesta je pro Šumavu lepší.

Brabec se totiž nakonec rozhodl, že pro největší a nejvýznamnější český národní park speciální zákon nevypracuje, ale připraví pouze novelu zákona o ochraně přírody a krajiny, který obecně platí pro všechna chráněná území včetně národních parků.

Novela zákona o ochraně přírody

Podle ministerstva je to nejlepší způsob, jak sladit platné české zákony s evropskou legislativou a najít i kompromis mezi ochranou unikátní šumavské přírody, zájmy tamních obcí a obyvatel a turistikou.

"Naším cílem je jednotný přístup ke všem národním parkům a zjednodušení související legislativy tak, aby každá drobná změna nemusela být řešena změnou zákona. Postupujeme tak, jak jsme slíbili," konstatoval Brabec.

Jeho úřad už schválil nový plán péče o Šumavu a chystá i novou zonaci parku. Ke zklidnění situace na Šumavě, kde proti sobě několik let stojí vedení parku a většina obcí na jedné straně a významná skupina vědců a ekologické organizace na straně druhé, by podle Brabce mělo pomoci i odvolání ředitele Jiřího Mánka (ODS).

Ministr Brabec z ANO: "Naším cílem je jednotný přístup ke všem národním parkům."

Senátoři se ale svého šumavského zákona nechtějí vzdát. "Jsem si vědom toho, že cesta projednávání tohoto zákona nebude vůbec jednoduchá, že nebude zákon ve finální podobě přesně odpovídat tomu, co jsme s kolegy senátory přeložili," řekl hlavní autor Pavel Eybert (ODS).

Jak rozsáhlá má být divoká příroda?

Jeho stranický kolega Tomáš Jirsa připomněl, že senátorský návrh vznikl na základě dohody vedení parku s obcemi, s Radou národního parku a Plzeňským a Jihočeských krajem.

"Zákon zvětšuje první zóny o 100 procent, první zónu ze 135 ostrůvků sjednocuje na 35 ostrovů, z dnešních 13 procent bezzásahovosti jdeme na 26 procent a jen se 4 procenty částečného zasahování – údolí Vydry a Křemelné, a zákon má jasný výhled na 35 procent bezzásahovosti," řekl Jirsa.

Skupina přírodovědců sdružených ve Stínové radě Národního parku Šumava ovšem pokládá takovou rozlohu bezzásahových území za příliš malou.

"To je neakceptovatelné omezení, které je zcela v rozporu s reálným stavem přírody. Jak vyplývá z vědecké studie uveřejněné v roce 2013 ve vědeckém časopise European Journal of Environmental Sciences, je již dnes na Šumavě téměř 50 procent území s tak vysokou přírodní hodnotou, že si zaslouží ochranu na úrovni I. zóny," uvádí se ve stanovisku stínové rady.

Za málo ambiciózní pokládá ekologické Hnutí Duha v tomto směru i nový plán péče o šumavský park, který počítá také jen s 23 procenty bezzásahového území, byť by se tyto lokality měly rozšiřovat. Sdružení připomnělo, že za ministra Martina Bursíka to bylo více než 30 procent rozlohy parku.