EET se hroutí ve Slovinsku i v Rakousku

Tuzemské ministerstvo financí slaví výsledky svého průzkumu, podle kterého hospodští a hoteliéři zvýšili v prosinci tržby na dvojnásobek. Podle ministra Andreje Babiše to je důkaz, že pokladny EET dokážou odhalit daňové úniky. Babiš se přitom chlubí vymyšlenými čísly, neboť zkoumal jen čtyři procenta provozoven.

Chmurnější nálada panuje u Babišových kolegů v Lublani a ve Vídni. Tam už kompletují definitivní čísla o výběru daní po prvním roce fungování elektronických pokladen. Stejně jako Chorvatům v roce 2013 jim nezbývá než uznat fiasko.

Slovinský výbuch

Slovinský ministr financí Dušan Mramor spustil loni v lednu „chorvatský“ model elektronických pokladen, které jsou on-line napojeny na finanční úřady. Stejně jako český kolega Andrej Babiš chtěl tímto způsobem zvýšit výběr daně z přidané hodnoty (DPH). Úspěch se nedostavil. Podle ministerské databáze inkasoval slovinský stát za prvních deset měsíců 2,71 miliardy eur. To je o necelé procento víc než ve stejném období roku 2015, kdy úředníci vybrali 2,69 miliardy. Slovincům se loni daně vybírat dařilo, příjmy vyrostly skoro o čtyři procenta. Neúspěšní byli jen u DPH, i když podnikli složitou operaci s pokladnami, aby zabránili únikům.

Současné vedení lublaňského ministerstva financí takový výsledek příliš netrápí. Reformátor Mramor byl vyzýván hned v lednu, ať odstoupí. I když ho premiér Miro Cerar podržel, tak Mramor přežil jen do července, kdy se nad veškerou pochybnost ukázalo, že systém nesplnil očekávání. Nová ministryně Mateja Vraničar Ermanová tak vděčí pokladnám za své křeslo.

Objem vybraných daní ukazuje exaktní výsledek, o důvodu selhání se zatím dá pouze spekulovat. Jisté je, že se ve Slovinsku počátkem roku maloobchodní tržby propadly, na rozdíl od všech okolních zemí. Pokladny tedy neodhalily skryté tržby obchodníků, spíše způsobily šok mezi obchodníky, kteří zavírali obchody, a také spotřebiteli, kteří najednou nevěděli, kde nakupovat. Spotřebitelský optimismus se vrátil až v posledních měsících minulého roku a výnosy DPH už nezachránil.

Rakouský ústup

Stejné fiasko potkalo Rakušany, i když zvolili jiný, tzv. off-line model. Tržby rakouských obchodníků se zaznamenávají v paměti elektronických pokladen, do kterých se mohou finanční úřady kdykoli připojit přes internet. Pro ministra financí Hanse Jörga Schillinga byly pokladny jen jedním, byť hlavním motivem daňové reformy, ve které se také například zvýšila dolní sazba DPH z 10 na 13 procent pro zemědělské produkty, umělecké předměty, vstupné do bazénů, na sportovní akce, do kin, divadel i muzeí nebo pro tržby z hotelů, penzionů a nájemního bydlení. Proto ministr Schelling předpokládal, že se výnosy z DPH zvýší proti roku 2015 o osm a půl procenta.

Po sečtení daňových výnosů za loňský listopad už bylo jasné, že to nevyjde. Finanční úřady vybraly 24,7 miliardy eur, o 950 milionů víc než za jedenáct měsíců roku 2015. To znamená zvýšení o čtyři procenta, které lze vysvětlit jenom zvýšením daňové sazby.

V Rakousku se na rozdíl od Slovinska daňová reforma nepodepsala na snížení maloobchodního prodeje, který podle očekávání vyrostl o 1,4 procenta, ani na likvidaci živností. Jedním z důvodů byl fakt, že po dvou měsících fungování reformy vláda zmírnila příliš přísné předpisy. Zatímco ve Slovinsku (i v Česku) musí mít pokladnu každý, v Rakousku si je nemusí pořizovat obchodníci s obratem do 30 tisíc eur ročně.

Co se stane v Česku

Odhad českého ministra financí, jak se v prosinci zvýšily tržby hospodských, ztrácí ve světle slovinských a rakouských zkušeností na významu. Zvýšení tržeb je pouze jedním z parametrů reformy. I když k němu v některých restauracích a hotelích dojde, může být vyváženo tím, že se jiné provozy zavřou. Příklad Chorvatska z roku 2013 dokonce ukázal, že vyšší tržby nutně nemusí zajistit vyšší výnos DPH. Podnikatelé odvedou na DPH víc peněz, zároveň však požádají, aby jim stát o to víc vrátil na odpočtech.

Po měsíci od zavedení pokladen EET v Česku jde připustit, že se tržby v restauracích zvýšily, i když nepůjde o stoprocentní navýšení proti stejnému období předchozího roku, jak tvrdí Babiš. Není jisté, že se tím zvýší výběr daní. V každém případě Český statistický úřad informoval, že se v prosinci zvýšily v restauracích ceny o čtyři a půl procenta.