Doba spotřeby skončila. Státy podepsaly klimatickou dohodu
KLIMATICKÁ DOHODA
AKTUALIZOVÁNO
Zástupci celkem 175 zemí podepsali v pátek v New Yorku klimatickou dohodu, která má zpomalit oteplování planety a zmírnit jeho důsledky. Generální tajemník OSN Pan Ki-mun na úvod procedury prohlásil, že svět závodí s časem a že skončila éra bezstarostné spotřeby. Za Česko úmluvu podepsal ministr životního prostředí Richard Brabec. Část zemí již dokument stihla i ratifikovat.
„Doba spotřeby bez následků skončila,“ řekl šéf světové organizace, podle něhož se k podpisu shromáždilo 175 členských zemí. Tolik signatářů podepisujících velkou mezinárodní dohodu během jediného dne vytváří nový rekord.
Celkem 15 zemí již podle agentury AFP stihlo dohodu i ratifikovat a další přislíbily, že tak učiní brzy, což podle optimistů může znamenat, že vstoupí v platnost mnohem dříve, než stanoví původní nejzazší termín – rok 2020. Někteří dokonce tvrdí, že by se tak mohlo stát ještě letos.
První podpis pod dokument dojednaný v prosinci v Paříži patřil francouzskému prezidentovi Françoisi Hollandeovi, který prohlásil, že požádá parlament, aby dokument ratifikoval do léta. Čína, která patří k hlavním znečišťovatelům ovzduší, oznámila, že ratifikaci zvládne do září.
Americký ministr zahraničí John Kerry, který držel při podpisu symbolicky v náručí svou vnučku, označil den podepsání dohody (pátek) za chvíli, kdy svět vyrazil do vítězné „války proti uhlíkovým emisím“, které stojí za oteplováním planety. Prezident Barack Obama podepsání smlouvy přivítal s tím, že zajistí „všem našim dětem dědictví čistší, zdravější a bezpečnější planety“.
Státy dohodu nedokáží dodržet, míní vědci
Základním cílem dohody je udržet zvyšování teploty výrazně pod dvěma stupni Celsia a co nejvíce se přiblížit hodnotě 1,5 stupně. Text rovněž vyzývá státy, aby usilovaly o co nejrychlejší globální snížení emisí skleníkových plynů. Zatímco většina státníků považuje dohodu za silnou, kritici jí vyčítají třeba to, že nestanovuje pevné a závazné termíny pro omezování emisí. Někteří vědci tvrdí, že slíbené závazky jednotlivých zemí ke zmíněnému teplotnímu cíli nepostačí.
Za Česko podepsal úmluvu ministr životního prostředí Richard Brabec (ANO), po němž bude ratifikace na parlamentu v Praze. Brabec ve svém projevu podotkl, že veřejnost i firmy by změnu klimatu neměly vnímat jen jako hrozbu, ale i jako příležitost k novým aktivitám.
Zároveň zdůraznil, že Česko patří mezi země, které budou finančně přispívat rozvojovým státům na výdaje spojené s omezováním emisí. „Celosvětové aktivity jsou nezbytné a my všichni musíme zajistit, aby nejchudší a nejzranitelnější rozvojové státy získaly podporu, kterou potřebují,“ řekl ministr.
Podle nezávazné části dohody by se vlády rozvinutých zemí měly do roku 2025 shodnout na výši finanční podpory určené pro potřeby a priority rozvojových zemí, přičemž minimem bude 100 miliard dolarů ročně.
