Vysokoškolačky bez manžela. Mužům se nechce od rodičů

Řekni mi, co studuješ, a já ti povím, koho si vezmeš, jak bude starý, vzdělaný a zda vám to vyjde. Tak by mohl znít pracovní název analýzy vzdělanostní a věkové podobnosti snoubenců a stability manželství. Český statistický úřad dnes potvrdil, že se současné rodinné chování české populace liší od života předcházející generace. Nejvýraznější změnou je především pozdější odchod od rodičů, ale také zvyšující se počet nesezdaných párů. Roste také věk, ve kterém páry vstupují do manželství a zakládají rodiny.

Nejvýraznějším rozdílem mezi současnou a minulou generací je narůstající věk mužů, kdy odchází z domova. Polovina mužů ve věku od 25 do 29 let žije s rodiči. Výrazně se znásobil také počet lidí, kteří žijí singl, tedy bez partnera. Tímto životním stylem odsouvají mladí lidé nejen manželství, ale také narození potomka.

ČTĚTE TAKÉ: Mamánci ohrožují českou prosperitu

„Základním demografickým znakem české společnosti se stává odkládání narození prvního dítěte, což je doprovázeno vyšší preferencí alternativních forem soužití,“ vyjádřil se k výsledkům analýzy expert Českého statistického úřadu Ondřej Nývlt.

Pro vzdělané ženy chybí vzdělaní muži

V České republice v páru či v manželství žije stabilně více než polovina lidí, kteří jsou stejně vzdělaní a stejně staří. Roste však zastoupení párů, kde je žena vzdělanější. To je způsobeno měnící se strukturou obyvatelstva podle vzdělání. Navíc vznikl také rozdíl mezi muži a ženami při dokončení vysokoškolského studia, které dokončilo do věku pětatřiceti let 22,8 % žen. U mužů to bylo pouze 15,7 %.

Lidé s vysokoškolským vzděláním se také častěji berou. Ve věku do 35 let žije 73,4 % vysokoškoláků v manželském svazku. „Neplatí tedy dříve sdílený názor, že nesezdané soužití je ideovou volbou, která je typická pro městské prostředí a osoby s vyšším vzděláním, tedy pro osoby více otevřeným alternativním formám soužití,“ vysvětlil Ondřej Nývlt. Naopak nejméně uzavírají sňatky lidé se základním či středním vzděláním bez maturity.

I přesto, že spolu partneři žijí a nejsou sezdaní, chovají se stejně jako manželské páry. U nesezdaných párů bývá průměrný věkový rozdíl vyšší než u manželů. Vznikají také velké věkové rozdíly mezi partnery, kteří se rozhodnou vzít. Manželství, kde je muž mladší než jeho žena, vykazují nižší míru stability. S rostoucím věkovým rozdílem roste navíc podíl rozvedených manželství.

Cizince nechceme

V čem se však naprosto shodují páry sezdané i nesezdané, je výběr partnera podle národnosti. Více než 91% manželských párů a 89% párů nesezdaných tvoří lidé s českou národností. Nejčastěji si však Češi vybírají partnery ze sousedního Slovenska, Německa a z Polska.

Analýza přináší také jeden pozitivní výsledek. Od roku 2008 se nezvýšil počet dětí, které vyrůstají jen s jedním rodičem. To bylo způsobeno především porevolučním vývojem v české společnosti, kdy se lidé více rozváděli. Stále však v České republice vyrůstá v neúplné rodině 13,4 % dětí do 15 let.

Výsledky analýzy vzdělanostní a věkové podobnosti snoubenců a stability manželství byly vznikly porovnáním údajů o sňatcích a rozvodech z demografické statistiky za období 1993-2012 s údaji o věkové, vzdělanostní, národnostní a náboženské podobnosti partnerů žijících v manželství a v nesezdaných soužitích ze Sčítání lidu, domů a bytů z roku 2011.