Atény padly. Vznikne Evropské ministerstvo financí?
NÁZOR
1
Čerstvá dohoda Řecka s věřiteli představuje základní půdorys pro formálnější a detailnější negociace, které budou mezi oběma stranami následovat po té, co půdorys schválí řecký parlament. Tak by se mělo stát ve středu. Premiér Alexis Tsipras ale bude čelit silnému tlaku na vnitropolitické scéně. Tlak může eskalovat rozštěpením Syrizy a vypsáním předčasných voleb. Půdorys by však měl ve středu aténským parlamentem projít, i kdyby k tomu měly dopomoci hlasy opozice. Řecku se tak v podstatě otevřou dveře ke třetímu sanačnímu programu, poskytnutému tentokrát v rámci Evropského stabilizačního mechanismu, ve výši 82 až 86 miliard eur.
Evropská centrální banka také rozhodne o dalším poskytování nouzové likvidity řeckým bankám. Banka bude jistě plně respektovat dohodu na politické scéně, takže své kohoutky neutáhne. Řecké banky tak nezůstanou bez veškerých prostředků a Atény nebudou nuceny začít tisknout své vlastní peníze. V tomto smyslu je tedy „grexit“ zatím odvrácen. Je ovšem otázkou, jak velkorysá Evropská centrální banka bude. Kapitálové kontroly, například omezení při výběru z bankomatu, budou muset zřejmě zůstat v platnosti delší dobu. Na Kypru trvaly dva roky. Kapitálové kontroly přitom na Řecko dopadají tíživěji než potenciálně na řadu jiných evropských ekonomik, třeba Británii nebo Německo, v nichž hotovost hraje menší roli. Řecko je stále v relativně vysoké míře hotovostní – nikoli bezhotovostní – ekonomikou.
Řecká vláda zřejmě také příští pondělí bude moci disponovat překlenovacím úvěrem ve výši sedm miliard eur, který by jí měl umožnit vyrovnat své závazky vůči Evropské centrální bance ve výši 3,5 miliardy eur, které jsou splatné právě příští pondělí, 20. července, a další akutní závazky. Do poloviny srpna by Řecko mělo obdržet další překlenovací úvěr, ve výši pěti miliard eur.
Více informací z ekonomického světa čtěte na našem partnerském serveru Roklen24.cz.
Otazníky se také vznáší nad privatizačním fondem řeckých aktiv o objemu až padesát miliard eur. Souhlas s jeho vytvořením představuje zřejmě největší ústupek řecké strany věřitelům. V návrhu dohody z konce června, kterou řecký lid v referendu odmítl, zmiňován nebyl. Celkový objem aktiv, která měla být privatizována, dosud činil maximálně sedm miliard eur. A i majetek o objemu těchto sedmi miliard se řecká strana zdráhala privatizovat. Je proto otázka, jak hodlá získat více než sedminásobnou sumu. Která svá aktiva chce prodávat? Kdo je bude kupovat? Jaký bude časový harmonogram těchto privatizací?
Přitom polovina výnosů fondu, pětadvacet miliard eur, má jít na splátku prostředků poskytnutých k rekapitalizaci řeckých bank. Jedna čtvrtina výnosů půjde na snížení podílu řeckého dluhu na hrubém domácím produktu a zbylá čtvrtina pak na investice.
Čtěte také analýzu: Peklo řeckých slibů – co a do kdy musí splnit
V komuniké z aktuálního jednání mezi Řeckem a věřiteli se přitom uvádí, že půjde o fond „nezávislý“. Bude sice sídlit v Řecku, a ne – jak zněl původní návrh – v Lucembursku. Spravovat jej budou řecké úřady, avšak supervizí budou pověřeny příslušné evropské instituce. Padesát miliard eur přitom nejsou pro Řecko rozhodně „žádné drobné“, vždyť celý hrubý domácí produkt země činil v roce 2014 zhruba 180 miliard eur v absolutním vyjádření.
Více než pětiměsíční negociace mezi Řeckem a věřiteli budou mít zřejmě dalekosáhlé dopady za rámec výše uvedeného, a to i na straně věřitelů. Už nyní se ozývají hlasy, které volají po mnohem jednotnějším postupu států eurozóny, po tom, aby bylo vytvořeno jakési „evropské ministerstvo financí“. Například vlivný europoslanec, belgický expremiér Guy Verhofstadt, se dnes vyslovil v tomto duchu. Odkazoval přitom na nekonečná jednání, na vzájemně silně odlišné pohledy na řešení situace v rámci strany věřitelů, mezi „jestřáby“ (Německo, Nizozemí, Finsko, Slovensko, pobaltské státy), a „holubicemi“ (zejména Francie a Itálie). Zkrátka a dobře, lze čekat intenzivnější volání po mnohem jednotnějším postupu evropských vlád při příštích podobně vyhrocených situacích.
