Pomozte nám proti Rusku, žádá Porošenko Američany

Ukrajinský prezident Petro Porošenko v Kongresu USA apeloval na solidaritu Spojených států i dalších zemí se svou vlastí. Řekl, že Ukrajina bojuje s ruskou agresí a usiluje o svobodu a demokracii. Američany zároveň žádal o pomoc ukrajinské armádě, dodávky zbraní i dalšího materiálu. „Vyzývám vás, nenechte Ukrajinu samotnou,“ zdůraznil v emotivním projevu. 

„Agrese proti jedné demokratické zemi je agresí proti všem,“ prohlásil Porošenko. „Agrese proti Ukrajině je nejhorší hrozbou (...) Pokud ji nezastavíme teď, může se rozšířit do Evropy i do celého světa,“ varoval.

Zdůraznil, že iluze skončily 17. července, kdy podle něj ruská raketa vypálená separatisty na východní Ukrajině sestřelila malajsijské letadlo a 298 lidí zahynulo. „Šlo o chladnokrevnou vraždu,“ dodal k incidentu, z něhož se vzájemně obviňují obě válčící strany.

Porošenko žádal jak pomoc pro ukrajinskou armádu, tak i udělení zvláštního spojeneckého postavení Kyjevu, jež by umožnilo bližší spolupráci s USA, včetně dodávek moderních zbraní a poskytování citlivých zpravodajských informací. Deky a přístroje pro noční vidění, které Západ zatím ukrajinským vojákům poskytl, jsou podle něj sice důležité, ale samy o sobě válku nevyhrají, ani neumožní udržet mír.

Bílý dům již ohlásil, že USA dají Ukrajině v rámci nové pomoci 53 milionů dolarů (přes 1,1 miliardy Kč) na armádu i na humanitární pomoc.

‚Nejhorší zrada v historii‘

„Ekonomické sankce jsou také důležité. Pomáhají rozlišit, kde je dobro a zlo,“ upozornil ukrajinský prezident, jehož projev mnohokrát přerušil potlesk amerických zákonodárců. Zdůraznil také, že Ukrajina se nikdy nesmíří s ruskou okupací Krymu, kterou označil za jednu z "nejhorších zrad v historii".

Rusko se totiž po rozpadu Sovětského svazu spolu s dalšími jadernými velmocemi zavázalo respektovat ukrajinské hranice a chránit ukrajinskou celistvost výměnou za to, že se Kyjev vzdal jaderných zbraní.

Smlouvy však Rusko nerespektovalo a podle Porošenka využilo příležitosti. Avšak ruští občané, které prý mají ochraňovat ruští vojáci, nežijí jen na Ukrajině, ale i v Gruzii, Kazachstánu, Pobaltí či v Německu, upozornil ukrajinský prezident.

„Demokracie se musí solidárně podporovat, jinak budou zničeny jedna po druhé," varoval. „Na rozuzlení této krize závisí naše budoucnost, zda bude světlá, či temná,“ dodal.

Ruská anexe Krymu následovala v březnu po únorovém svržení proruského prezidenta Viktora Janukovyče a nastolení prozápadního režimu v Kyjevě. Počátkem dubna pak na převážně ruskojazyčném východu Ukrajiny propuklo proruské povstání. Boje mezi separatisty a vládními jednotkami si během pěti měsíců vyžádaly přes 3000 životů. Od počátku měsíce platí mezi oběma stranami příměří, které narušují občasné incidenty.