Seznam. To není jen hra za mnoho miliard
1
Zatím to nevypadá příliš reálně, ale pokud by společnost Seznam byla skutečně na prodej, jednalo by se o nejvýznamnější mediální transakci dekády a mohla by mít i zásadní společenský dopad. Seznam přes svoji velikost, stabilní výkon, který v posledních letech znamená něco mírně přes miliardu korun zisku, působil skromně, nenápadně a vysloveně apoliticky.
Seznam je přitom jedním z nejvýznamnějších mediálních domů v zemi, ne-li tím nejvýznamnějším. Je odrazem svého většinového jednačtyřicetiletého majitele Ivo Lukačoviče, který na veřejnosti vůbec nevystupuje. Sílu Seznamu si dlouho především klasičtí printoví vydavatelé nechtěli vůbec připustit. Pamatuji si dokonce, že když jsme před asi osmi lety ještě v časopise Týden napsali o Seznamu, že je nejziskovějším mediálním domem, považovalo se to za klasickou provokaci kolegy Mirka Motejlka. Seznam, to jsou přece ajťáci, co dělají vyhledávač a katalogy, to přece není mediální firma.
Seznam v mezičase rostl, zatímco v té době namyšlení a neohrožení vydavatelé ztráceli, až o zisky na pár výjimek přišli. Síla Seznamu se opírá především o hlavní stránku, kam každý den chodí miliony lidí do své soukromé e-mailové schránky. Odtud pak pokračují na služby Seznamu: auto, práce, firmy, reality, případně na zpravodajství – Novinky.cz, bulvární magazín Super nebo na internetovou televizi Stream.
Seznam byl také dlouho nezpochybnitelnou jedničkou ve vyhledávání, tam se ale musí vyrovnávat s neustále rostoucím Googlem, který je díky své obrovské moci globálního hráče logicky technologicky vyspělejší. Je také zřejmé, že v tomto souboji bude ztrácet, ale přesto i nadále vede vyrovnaný souboj a nikde v Evropě, kromě Ruska, nestojí proti Googlu tak silný domácí hráč.
V Seznamu si toho jsou dobře vědomi, a proto se vydávají do domén, jež ovládají lokální hráči, a to je obsah. Seznam provozuje s přehledem největší zpravodajský server, který navštíví přes 4 miliony uživatelů měsíčně; jen pro srovnání – na zprávy iDNES chodí o polovinu méně uživatelů, tedy něco málo přes 2 miliony uživatelů. Silnější než zprávy iDNES je Super.cz nebo televize Stream.
Z obsahu, který Seznam hodlá nadále posilovat, už nyní generuje 40 procent svých příjmů a to je významný posun proti začátkům, kdy příjmy přicházely ze zápisů v katalogu firem nebo služeb.
Postavení Seznamu na internetovém trhu je s 6,5 milionu uživatelů dominantní a v podstatě neexistuje v Česku člověk na internetu, který by nenavštívil aspoň jeden ze serverů Seznamu (jsou tady dva velcí hráči Facebook a Google, o jejichž přesných číslech se nic neví, a nejsou proto v oficiálních žebříčcích, ale podle kvalifikovaných odhadů mají podobně milionové uživatele). Nemůže být opomenuto, že Seznam je také významným podílníkem ve společnosti Borgis, která vydává deník Právo.
O Seznam by byl na trhu obrovský zájem a určitě by o něj usilovali noví majitelé českých médií nebo ti z nejbohatších skupin, které ještě žádný velký mediální dům nemají. A zájemci už byli i dříve, Ivo Lukačovič měl před několika lety na stole nabídku ve výši 900 milionů dolarů, kterou odmítl.
Pro prodej Seznamu je jediný racionální důvod, a sice že jeho cena je zřejmě na vrcholu, to ale nemusí být pro Lukačoviče dostatečný důvod. V každém případě, pokud by stabilní, jasně čitelný Seznam získal nového majitele, výrazně by se změnil poměr sil na mediálním trhu, ale také ve vlivu na společenskou diskusi.
Co najdete v aktuálním vydání Týdeníku Echo:
Touha po titulech ničí české vysoké školy. Značná část společnosti netouží po skutečném vzdělání, ale jen po diplomu. Vysoké školy se posunuly k masovosti a pavzdělanosti. Čtěte hlavní téma od Lenky Zlámalové.
Musí mít recepční v hotelu vysokou? Na úvodní téma o Miliardovém byznysu s tituly navazuje Salon. O návrhu odebrat akreditace Univerzitě Jana Ámose Komenského a úrovni vysokých škol diskutuje s redaktorem Vladimírem Ševelou prorektor Metropolitní univerzity Praha Petr Vyhnánek, europoslanec a bývalý děkan plzeňských práv Jiří Pospíšil, bývalý rektor Univerzity Karlovy a senátor Václav Hampl a předsedkyně Akreditační komise ČR Vladimíra Dvořáková.
Petr Holub ve svém komentáři Sobotka se inspiroval u arcinepřítele píše o víkendovém sjezdu ČSSD. Premiér Sobotka na něm „nasliboval všechno všem“ a zároveň vytáhl do boje proti šéfovi hnutí ANO a ministru financí Andreji Babišovi, kterého však ČSSD sama pustila k moci.
„Sociálním demokratům dáme šanci ukázat, jestli boj s oligarchizací myslí upřímně,“ říká místopředseda TOP 09 Miroslav Kalousek v rozhovoru I ty přispěješ na větší šperk Moniky Babišové, který s ním vedl komentátor Týdeníku Echo Daniel Kaiser.
Dlouho se táhnoucím i nově objeveným potížím spojených s pražským megaprojektem tunel Blanka se v textu Gigantická stavba mnoha debilů věnuje Petr Holub. „Pražský tunel Blanka je těžkou porážkou veřejné správy, proto se k její stavbě nikdo nehlásí,“ píše.
Fotoeditorial Jana Zatorského je tentokrát zasvěcen jedné z největších českých barokních památek: Šporkovu hospitálu v obci Kuks, který se nyní otevírá po rozsáhlé rekonstrukci.
Silnou postavu současného Řecka, kontroverzního ministra financí Janise Varufakise, představuje v profilu Marxistická elegance řeckého ministra financí komentátor Týdeníku Echo Martin Weiss. Zároveň se zamýšlí, zdali se významná postava řecké vlády nestává její největší zátěží.
Porozumět arabskému světu se ve své eseji snaží geolog a klimatolog Václav Cílek. V textu si klade otázku, proč se bojíme islámu a proč se islám bojí nás. „Situace muslimského světa je mnohem závažnější, než si připouštíme,“ píše.
O současném venezuelském prezidentovi Nicolási Madurovi píše Tomáš Nídr. Pod titulkem Bez Cháveze musíme přitáhnout šrouby popisuje, jak státní představitel reaguje na propad své popularity zatýkáním opozičních lídrů.
„Železný tu vychoval generaci idiotů. Je to začarovaný kruh,“ říká v rozhovoru s Lukášem Novosadem spoluscenárista internetového fenoménu Kancelář Blaník Robert Geisler. Jeho třetí řada se začne vysílat na konci března.
Richard Klíčník připomíná ve svém článku Tolik vesmírů a tak málo času autora fantasy a ceněného spisovatele Terryho Pratchetta, který zemřel minulý čtvrtek.
Ondřej Štindl píše v recenzi Hysterák na počest hrdinů o velkofilmu Město 44 polského režiséra Jana Komasy. Ten se odehrává za dob Varšavského povstání. Snímek je podle něj tak špatný, až oči přecházejí.
