Rok 2015: nejvíce zakázek bez soutěže v historii. Navzdory slibům ANO

Hnutí ANO Andreje Babiše vstupovalo do vlády také se slogany o transparentních veřejných zakázkách. Z inventury sdružení EconLab však vyplývá, že v uplynulém roce nastala změna k horšímu. Bez soutěže se v roce 2015 zadalo přes šest tisíc zakázek za 55 miliard korun, což je dosud nejhorší zaznamenaný výsledek.

Přitom tyto zakázky tvoří přibližně třetinu všech veřejných zakázek zadaných v režimu zákona. ČR tak v mezinárodním srovnání klesá mezi pětici nejhorších zemí v EU. Podle studie EconLabu může být na vině hlavně čerpání fondů EU na poslední chvíli.

„Pro prudký nárůst počtu i objemu zakázek bez soutěže v posledních letech nelze nalézt jednoznačné vysvětlení. Část trendu zřejmě způsobilo dočerpávání Evropských dotací z období 2007-2013, i po očištění o tento efekt však pozorujeme významný pokles soutěže napříč všemi typy zadavatelů a odvětvími,“ píše v závěru studie její autor Jiří Skuhrovec.

Ten přitom také radí ministru financí se zveřejňováním tzv. otevřených dat a angažuje se v projektu Rekonstrukce státu. Koordinace v oblasti veřejných zakázek a čerpání fondů EU spadá pod ministerstvo pro místní rozvoj, které vede Karla Šlechtová, jmenovaná za ANO.

Skuhrovec upozornil, že častější udělování zakázek bez soutěže zvyšuje riziko, že je Brusel posléze zpochybní a nařídí tzv. korekce. „Díky extenzivnímu využívání Jednacích řízení bez uveřejnění (JŘBU) je úroveň soutěže zpět na hodnotách kritického roku 2010, po kterém následovaly sankce,“ uvedl.

K plošnému zhoršení zadávací praxe dochází podle studie i mimo oblast evropských dotací, zejména v krajích a městech. Důvodem může být postupné uvolňování legislativy, zejména podmínek pro JŘBU či právě přípustnost jedné nabídky, ale i obecně nižší důraz samotných zadavatelů na transparentní zadávání veřejných zakázek.

Čtěte také: Velvyslanci pobouřili politiky. Proč nám vyčítají korupci? ptají se