200 milionů je málo. Česko má připlatit na imigranty

Itálie, která nezvládá příliv Libyjců či Syřanů prchajících přes její území, tlačí na ostatní státy, aby zvedly kvóty pro příjem azylantů. Česko přitom patří k zemím, které přijímají nejméně uprchlíků v Evropě. „O rozdělování imigrantů mezi 28 zemí EU se zatím vážná debata nevede,“ ujišťuje Tomáš Prouza, státní tajemník pro evropské záležitosti. Roste ovšem tlak, aby Česko navýšilo solidární příspěvek o 80 milionů korun.

Nadsázka to zase tak velká není: Na hranicích Evropy se mačká odhadem dvacet pět milionů lidí, kteří utíkají před válkou na jiných kontinentech. Do Itálie či Řecka se každý týden dostanou tisíce nových uprchlíků, desetkrát víc než před několika lety. Česko přispívá na zvládnutí přistěhovalectví do společné evropské kasy už sedm let částkou nejméně 200 milionů korun ročně. „Česko je v tom jedním z největších přispěvatelů,“ říká europoslanec za KDU-ČSL Tomáš Zdechovský.

V posledních měsících se ale vlna proměnila v tsunami a zaznívá požadavek na zvýšení tohoto příspěvku. „V případě Česka se mluví asi o 80 milionech korun ročně navíc,“ doplňuje Zdechovský. Peníze by měly jít na posílení ochrany hranic jižních zemích EU, které odolávají největšímu přílivu. „Některé státy říkají: je to problém Itálie, ať nás do toho netahá. Ale jejich systém byl nastaven na úplně jiná čísla imigrantů, takže solidarita musí přijít,“ upozorňuje státní tajemník Prouza, který se v úterý účastnil kulatého stolu expertů na téma imigrace, který pořádal Úřad vlády ČR.

Pro uprchlíky nejsme atraktivní

„Některé státy si představují, že by měly existovat kvóty pro imigranty, a rozdělovat je mezi všech 28 zemí, ale o tom se zatím vážná debata nevede,“ tvrdí Prouza. Podle něj pro většinu uprchlíků Česko ani není atraktivní zemí. „Nejsou tu sociální dávky jako ve Skandinávii či v Británii, nežijí tu větší muslimské komunity,“ dodává tajemník.

Stěhování „národů“ ale nastalo také uvnitř Evropské unie. Kromě obyvatel východní Evropy se přesunují do jiných zemí i nezaměstnaní Španělé a Italové. „Chtějí bydlet i u nás, přicházejí sem za prací,“ říká europoslanec Zdechovský. Evropa se mění, ale národní státy přitom nejsou bezbranné vůči lidem, kteří by přicházeli výhradně za sociálními výhodami. Předminulý týden rozhodl Soudní dvůr EU v Lucemburku, že členské země smí omezit sociální dávky přistěhovalcům, kteří nepracují. Soud potvrdil právo německých úřadů zamítnout žádost o sociální podporu mladé Rumunky, která žije v Německu čtyři roky a nikdy se nesnažila najít práci.

O přičinlivé přistěhovalce ovšem Česko stojí, zaznělo u úterního kulatého stolu. „Pro ekonomiku jsou důležití. Měli bychom ale na ně připravit zdravotní a vzdělávací systém,“ řekl další účastník debaty Josef Středula, předseda Českomoravské konfederace odborových svazů.

Čtěte také: Utopenci na evropské hranici