Galimatyáš, který rozvrátí školství, kritizuje nový plán financování Klaus ml.
kritika NOVELy ŠKOLSKÉHO ZÁKONA
NOVÉ
Nejdříve ministryně školství Kateřina Valachová (ČSSD) rozvířila veřejnou debatu kvůli inkluzi, poté kvůli povinné maturitě z matematiky a teď je to pro změnu financování školství, o kterém se v posledních době hodně mluví. „Rozvrací školství, je to ideologický galimatiáš,“ okomentoval její návrh, aby školy dostávaly peníze podle odučených hodin a ne podle počtu žáků, odborník na školství za ODS Václav Klaus ml. Nadšený z něj není ani ředitel pražského Gymnázia Jana Keplera a zároveň kandidát do Senátu za TOP 09 na Praze 6 Jiří Růžička. „Hasíme malé požáry, ale nemáme žádnou vizi do budoucna,“ myslí si Růžička.
„Ten systém, který tady byl posledních dvacet let, fungoval dobře a není tady důvod, aby byl měněn,“ uvedl pro server ECHO24.cz Václav Klaus ml., který se stal asi největším kritikem návrhů ministryně Valachové. „Dopadne to jako zdravotnictví,“ vyjádřil své obavy Klaus, podle kterého je nový systém příliš složitý. „Reálně hrozí, že se ten systém financování zhroutí a že na školství nebudou peníze. Ten způsob, který navrhuje ministryně Valachová, je složitý a neúnosný,“ dodal.
Ministryně Valachová škodí českému školství přesně rok. Co bych to byl za kantora, aby ode mě nedostala vysvědčení? pic.twitter.com/cOtIvB6osk
— Václav Klaus ml. (@VaclavKlaus_ml) June 17, 2016
Řediteli úspěšného pražského Gymnázia Jana Keplera Růžičkovi se zase nelíbí, že stát chce mít nad financováním větší kontrolu. „Dostáváme se do stádia, že někdo bude mít mocný nástroj, jak rozhodovat o všem, včetně financí,“ uvedl Růžička, podle kterého hrozí, že financování bude vycházet z obecných rámcových vzdělávacích plánů, nikoli reálně odučených hodin a školy se tak budou muset vejít do nějakého daného počtu. Ke kvalitě vzdělávání ale podle něj nedojde.
Novela školského zákona, která ve středu prošla jednáním vlády a kterou Klaus nazývá finanční inkluzí, přináší totiž zásadní změnu ve věci financování jednotlivých škol. Zatímco dříve škola dostala finanční prostředky na základě počtu žáků, novela počítá s tím, že finance budou přidělovány podle počtu odučených hodin, který vyžaduje daný vzdělávací program. Reforma se má přitom týkat mateřských, základních, středních a vyšších odborných škol, také konzervatoří a školních družin, které zřizují kraje nebo obce.
Zrušit mizerné školy, které si drží žáky
Nejčastějším argumentem pro změnu financování je to, že například střední školy či gymnázia přijímají žáky, kteří nemají studijní předpoklady a se studiem mají problémy, kvůli penězům si je ale škola drží. Takový argument ale Klaus považuje za neférový.„Taková škola, která to dělá, stojí za starou bačkoru a raději by neměla fungovat,“ myslí si Klaus, podle kterého si taková škola najde cestičku, jak získat peníze i v novém systému.
Po rozvratu výuky přistupuje Valachová k rozvratu financování škol.
— Václav Klaus ml. (@VaclavKlaus_ml) 15. června 2016
Základní pilíře systému staví na hlavu. Jde jí o finanční inkluzi?
„Stejně, jako si teď ředitelé drží žáky, v novém systému si budou držet počty odučených hodin,“ dodává Klaus. Ředitelé podle něj budou záměrně a ze zcela racionálních důvodů upravovat tabulky, aby dostali více peněz. „Takový ředitel pak dostane více peněz, přestože ta jeho škola bude poloprázdná,“ říká Klaus.
Právě přijímání žáků kvůli příspěvku na hlavu uvedl jako hlavní argument pro změnu ředitel Střední polytechnické školy Jílová v Brně Adrzej Bartoś, který nový systém financování vítá. „Financování na žáka vede vždy k nějakému maximálnímu naplňování škol za každou cenu. Tudíž to financování podle počtu odučených hodin by mohlo být optimálnější,“ uvedl pro server ECHO24.cz Bartoś, podle kterého je ale důležité správně postavit normativy a to zvláště u učebních oborů, které vyžadují rozšířené kurzy, jako je řidičský nebo svářečský kurz.
Nutná změna kvůli inkluzi?
Koncept nového financování vítají školské odbory. „Tento koncept vznikal už za pana ministra Chládka, paní ministryně Valachová tomu teď dala nový impulz, v tom návrhu nám vyšla vstříc, takže my ho víceméně podporujeme,“ uvedl pro server ECHO24.cz předseda školských odborů František Dobšík.
Dobšík považuje navrhovaný systém za funkčnější také s ohledem na financování nepedagogických pracovníků. „Když se snižují počty žáků, ředitelé často musí snížit úvazek třeba uklízečce, přestože uklízet je třeba pořád stejně. V tomhle to rozdělování financí dle specifik školy, počtů tříd a podobně považuji za spravedlivější,“ uvedl Dobšík.
Dobšík ale také upozornil na souvislost s inkluzí, která se v českém školství od září rozjede. „V rámci inkluze dojde ke snižování počtů žáků ve třídách, kde bude více dětí se speciálními vzdělávacími potřebami. Bylo by kontraproduktivní, kdyby školy dostávaly méně peněz, protože pracují s těmito žáky,“ dodal Dobšík.
Hodně škol s málo žáky
Růžička také upozorňuje na problém s naplněností škol, která je podle něj v České republice přibližně 60 procent a kvůli které nepovažuje za dobrý ani současný systém. „Ten současný systém je nespravedlivý vůči naplněným školám, které doplácejí na ty nenaplněné. My, jako naplněná škola, nedostaneme ten normativ, protože peníze musí dostat i škola, která má jen 17 dětí,“ řekl ředitel gymnázia.
S tím, že v Čechách je až příliš hustá síť středních škol, souhlasí i Klaus. „Máme předimenzovanou síť škol a spousta jich je poloprázdných. Školy, kde nejsou děti, a polovina z těch dětí, co tam jsou, neodmaturuje, by se měly raději zavřít. To ale není problém systému financování,“ dodává Klaus.
Změna financování školství je další v řadě změn, které se Valachové daří prosadit. Na konci května se jí podařilo i přes veto prezidenta Miloše Zemana protlačit první novelu školského zákona, která obsahuje významné změny především pro mateřské a střední školy. Od příštího roku totiž zavádí povinný poslední rok mateřské školy, pro střední školy potom sjednocené přijímací zkoušky. V roce 2020 budou muset středoškoláci povinně absolvovat maturitu z obávané matematiky. Už dříve se jí také podařilo prosadit kritizovanou inkluzi, od září by se tak ve školách měly v běžných třídách vzdělávat děti, které jsou nějakým směrem znevýhodněné.
