Plíšek: Babiš chtěl diskreditovat konkurenci. Třeba si někdo příště dá pozor
Závěry sněmovní vyšetřovací komise
ROZHOVOR
Jan Zatorsky
Zřízení sněmovní komise pro vyšetřování úniků z vyšetřovacích spisů mělo smysl. V rozhovoru pro deník Echo24 to uvedl její předseda, poslanec Martin Plíšek (TOP 09). Podle něj je správné, že se na problematiku úniků z tzv. živých spisů upozornilo. Plíšek je přesvědčený, že se i nová sněmovna bude tímto tématem zabývat a že příští vláda přijme navrhované změny zákonů. „I ministři, které komise vyslýchala, říkali, že úniky ze spisů problémem jsou a že je nutné přijmout buď některá opatření, nebo změny zákonů,“ uvedl předseda komise.
Jak dlouho jste pracovali na znění závěrečné zprávy komise?
Zpracovávala se od posledních výslechů (ty proběhly ve středu 29. srpna, pozn. red.). Samozřejmě členové komise se ještě seznámili se všemi výslechy, porovnávali je a na základě toho jsme zpracovali závěrečnou zprávu, která by měla být vložena do systému sněmovny v pondělí do 14 hodin a přístupná veřejnosti.
V Týdeníku Echo a na EchoPrime se dozvíte více, získáte je zde.
Jak probíhalo schvalování samotné závěrečné zprávy? Objevily se nějaké neshody mezi členy komise napříč politickými stranami?
Neshody nebyly. Závěrečná zpráva byla schválená jednomyslně, s tím nebyl žádný problém. Komise dále dospěla k názoru, že nebude podávat trestní oznámení. Nezjistila skutečnosti, které by ji k tomu vedly. Na naši práci jsme měli samozřejmě omezený čas. Na druhou stranu jsme v rámci kauz, které jsme šetřili, přišli na, řekněme, soubor opatření v oblasti zákonů, které chceme zdůraznit.
Chcete tím říct, že jste byli limitováni časem a že byste za jiných okolností, pokud vás netlačily říjnové volby, mohli dospět k jiným závěrům?
Kauzám bychom se samozřejmě mohli věnovat podrobněji. Ale pro obrázek, že jsme bohužel svědky toho, jak se u nás trestní řízení často vede online, veřejně a v přímém přenosu, to stačilo. Hlavně přípravná řízení pokládají členové komise za nepřijatelná, což nás vedlo k těm závěrům a výzvě vládě, aby předložila konkrétní návrhy zákonům. Směřujeme to vládě, respektive sněmovně, která vzejde z voleb.
Mají podle vás vyšetřovací komise vůbec nějaký smysl? V historii Česka jich byla zřízena dvacítka a prakticky žádná přitom nevedla k viditelným výsledkům.
Komise určitě význam má, protože může spolupracovat s orgány činnými v trestním řízení, mohou si vzájemně předávat podklady, což činíme. A ostatně jsou to poslanci, zákonodárná moc, kdo pak schvaluje změny zákonů, takže proto také ty vyšetřovací komise jsou. Myslím si, že ta naše měla význam v tom, že se o fenoménu úniků informací z živých spisů, který je, zdůrazňuji, dlouhodobý, hovořilo. Předpokládám, že poslanci i v příštím volebním období se tímto tématem budou zabývat – ať už ti, kteří budou znovuzvolení nebo kolegové z jejich poslaneckých klubů. Jak se ostatně ukázalo na pátečním hlasování na komisi, úniky jsou vážný problém.
Jako praktické dopady tedy mohou mít závěry té vaší komise?
Komise navrhuje usnesení Poslanecké sněmovně, která pak vyzývá vládu, aby něco udělala, aby předložila návrhy na změny zákonů. Předpokládám, že pokud sněmovna vezme na vědomí naši zprávu, bude se jí pak řídit. Tím, že se vláda nemusí řídit návrhy sněmovny, přece neznamená, že rezignujeme na kontrolní funkci vůči vládě. Ostatně i ministři (ministr vnitra Milan Chovanec z ČSSD a ministr spravedlnosti spravedlnosti Robert Pelikán za ANO, pozn. red.), které komise vyslýchala, říkali, že úniky ze spisů problémem jsou. Říkali, že je například nutné přijmout buď některá opatření, nebo změny zákonů. Myslím si, že i z jejich výpovědí jasně vyplynulo, že to problém je.
Vaše komise byla původně zřízena kvůli nahrávkám, které se objevily na veřejnosti a na nichž tehdejší ministr financí Andrej Babiš (ANO) otevřeně rozebírá s dnes již bývalým novinářem MF DNES Markem Přibilem informace z kauzy Beretta. Dospěli jste k nějakým závěrům ve věci, kdo konkrétně vynesl informace v této kauze?
To je záležitost policie, ta šetří obsah nahrávek mezi dvojicí Babiš-Přibil. Policie odložila trestní oznámení Andreje Babiše na samotné pořízení těch nahrávek, ale my jsme dostali jasné opakované informace, že se to šetří. Z mého pohledu je důležitá nejen věc šetření policie, ale i ovlivnění politické soutěže. To už je věc názoru, ale podle mě informace z nahrávek vedly k tomu, že tady byla snaha ovlivňovat politickou soutěž, zdiskreditovat konkurenci. Věřím, že se i na tohle upozornilo a že si třeba někdo dá do budoucna pozor, aby takovéto praktiky nepoužíval. Když třeba někdo chtěl přes svá média útočit na konkurenci nebo nějakým způsobem narušovat svobodnou politickou soutěž.
Jedním z návrhů komise je, aby každý orgán činný v trestním řízení, který poskytuje prostřednictvím médií informace, musel zaznamenávat všechny kontakty s novináři. Zároveň by tyto orgány měly zaznamenat důvod komunikace s médii i její obsah a celý záznam uložit do vyšetřovacího spisu. Má tento bod konkrétní spojitost s novinářem Přibilem?
To určitě nebylo v souvislosti s panem Přibilem. Ostatně on sám říkal do médií, jaké informace měl k dispozici a jaké sděloval panu Babišovi. Tento bod platí zcela obecně. Na jedné straně jsme měli informace, že jsou evidence kontaktů s médii z hlediska policie nebo státního zastupitelství. Ale na straně druhé se to možná neděje v těch spisech a neděje se to tak důsledně. Čili my chceme, aby to bylo důsledné, aby to bylo i kontrolovatelné ze strany účastníků řízení. Aby bylo zaznamenáno, kdo byl seznámen s poskytnutím informace, která se týká toho dotyčného, který je obviněn.
Nechat zřídit zvláštní orgán v rámci Nejvyššího státního zastupitelství, který by vyšetřoval trestnou činnost státních zástupců. Orgán by měl podle představ členů komise působit v rámci Nejvyššího státního zastupitelství a měl by zajistit prošetření, zda státní zástupci nevyzradili informaci z vyšetřovacího spisu. Vyzrazení takové informace by podle návrhu komise mělo spadat pod trestný čin zneužití pravomoci úřední osoby.
Komise také navrhuje zavést povinnost pro orgány činné v trestním řízení, aby evidovaly a zakládaly do spisů své kontakty s médii.
Komise dále doporučila změnu zákona o ochraně osobních údajů tak, aby všechny skutečnosti kromě těch, které nezazní při hlavním líčení nebo veřejném zasedání soudu, byly považovány za osobní údaje a byly podle tohoto předpisu chráněny.
Vláda by měla také podle komise zvážit změnu trestního řádu a definovat v něm, jakou podobu by musel mít veřejný zájem, aby ospravedlnil získávání a uveřejňování informací z trestního řízení.
Další legislativní změna by měla zakotvit výslovný zákaz získávání informací v rámci činnosti soukromých detektivů ze zdrojů orgánů činných v trestním řízení.
V zákoně o Generální inspekci bezpečnostních sborů a zákoně o státním zastupitelství by se podle představ komise měla jasně vymezit věcná a místní příslušnost při prověřování a vyšetřování úniků informací z trestního řízení.
Zřídit by se měla také podrobnější úprava toho, kdy poskytovat důkazy získané v trestním řízení k jiným účelům, například pro civilní či správní řízení, když je trestní proces stále ve fázi prověřování a přípravného řízení.
