Za smrtí klíčového velitele Hizballáhu stojí podle IS syrští extemisté
Válka v Sýrii
AKTUALIZOVÁNO
1
Za smrt vojenského velitele libanonské šíitské organizace Hizballáh Mustafy Badraddína jsou odpovědní islámští radikálové, oznámil Hizballáh ve svém prohlášení. Ve spekulacích kolem Badraddínovy smrti se zpočátku jako viník uváděl také Izrael. Badraddín zemřel při explozi u damašského letiště, kde má Hizballáh coby spojenec Damašku své pozice. Syrská organizace pro lidská práva (SOHR), která situaci v Sýrii sleduje z Británie, ale zprávu o odpovědnosti radikálních skupin zpochybnila. Podle ní v oblasti damašského letiště celý týden panoval klid.
Hizballáh ve svém prohlášení uvedl, že výbuch u letiště byl způsoben dělostřeleckou palbou skupin takfírí, jak Hizballáh označuje sunnitské extremisty. Výraz takfír v islámu znamená praxi exkomunikace osoby označené jiným muslimem za odpadlíka. Sunnité za odpadlíky považují šíity a šíité zase sunnity.
Prohlášení Hizballáhu uvádí, že Badraddínova smrt organizaci posílí v odhodlání dál „bojovat proti těmto kriminálním gangům“. Hizballáh má v Sýrii několik set svých bojovníků, kteří se na straně syrské armády účastní války proti oponentům Damašku a radikálním skupinám. K útoku, při němž Badraddín zemřel, se zatím žádná nepřihlásila.
SOHR upozornila, že oblast damašského letiště mají pod kontrolou vládní jednotky a jejich spojenci. Jediným ohrožením jsou povstalci, kteří drží Ghútu, což je příměstská oblast východně od Damašku. „Přes týden nebyla z východní Ghúty směrem k mezinárodnímu letišti v Damašku zaznamenána žádná palba ani odstřelování,“ sdělil Ramí Abdar Rahmán ze SOHR.
Hizballáh ani ve svém dnešním prohlášení neříká, kdy byl Badraddín zabit. Podle syrských bezpečnostních zdrojů byl velitel zabit při výbuchu, který otřásl skladištěm u damašského letiště v noci na pátek. Před explozí nebylo slyšet ve vzduchu žádné letadlo a podle syrských zdrojů nikdo nemohl vědět, že je na místě právě Badraddín.
Badraddín byl vysoce postaveným členem skupiny a odpovídal za operace Hizballáhu v Sýrii. Stál za útoky na americkou a francouzskou ambasádu v Kuvajtu v roce 1983, při kterých zemřelo několik lidí. Z kuvajtské věznice se mu v roce 1990 podařilo uprchnout za irácké invaze do Kuvajtu. Patřil i k osobám souzeným v nepřítomnosti za atentát na bývalého libanonského premiéra Rafíka Harírího.
