Proti Berlínu. Spolkové země odmítají nést vysoké náklady na běžence
MIGRAČNÍ KRIZE
NOVÉ
1
Při dnešním jednání mezi německou kancléřkou Angelou Merkelovou a zemskými premiéry se nepodařilo najít dohodu o tom, jakým způsobem si spolková vláda a jednotlivé země rozdělí náklady na péči o běžence. Novinářům to po schůzce řekl saský premiér Stanislaw Tillich. Podle Merkelové ale panuje shoda přinejmenším na tom, že se do financování nákladů migrační krize musí zapojit všechny úrovně státní správy.
Spolkové země požadují, aby se spolková vláda podílela na financování nákladů uprchlické krize přinejmenším z jedné poloviny. To už dříve odmítl ministr financí Wolfgang Schäuble. Spolková vláda zatím spolkovým zemím v letošním roce přislíbila osm miliard eur (216 miliard Kč); celkové náklady Německa na péči o běžence letos odhaduje na 20 miliard eur (540 miliard Kč). Podle spolkových zemí budou ovšem celkové náklady ještě vyšší.
Podle Merkelové je třeba nejprve přesně stanovit, jaký druh nákladů bude spolková vláda proplácet. Teprve poté je možné začít diskutovat o tom, kolik peněz nad rámec už schválených osmi miliard by mohl její kabinet uvolnit. Se zemskými premiéry chce o záležitosti znovu jednat koncem května.
Merkelová také zemským premiérům představila základní obrysy připravovaného integračního zákona. Ten by měl zjednodušit zaměstnávání běženců a zavést pro ně povinnost aktivně se snažit o začlenění do společnosti. Kdo se bude integraci bránit, měl by přijít o uprchlický status a musel by Německo opustit.
Kancléřka po jednání řekla, že schválení integračního zákona ve vládě předpokládá nejpozději v červenci. Kdy by mohl o zákonu hlasovat Spolkový sněm a od kdy by norma mohla platit, Merkelová neupřesnila.
Německo je v Evropské unii zemí, která nejsilněji pocítila dopady migrační krize. Do země loni přišlo asi 1,1 milionu migrantů především z Blízkého východu a severní Afriky, kteří požádali nebo chtějí požádat o azyl. Letos v prvním čtvrtletí zaregistrovaly německé úřady 174.000 příchozích uprchlíků.
