Cizinci ohrožují český způsob života, myslí si 54 procent lidí

Lidé v Česku vnímají cizince, kteří zde dlouhodobě žijí, spíš negativně. Víc než polovina lidí cizince spojuje s nárůstem kriminality a nezaměstnanosti, od počátku roku vzrostly obavy z ohrožení českého způsobu života a šíření nemocí. Vyplývá to ze zářijového průzkumu, jehož výsledky poskytlo Centrum pro výzkum veřejného mínění (CVVM).

Lidé v průzkumu odpovídali na sedm otázek. Jako příčinu zvyšování kriminality cizince vidělo 65 procent dotázaných, zhruba stejně jako letos v únoru i loni v březnu. Nezaměstnanost cizinci zvyšují podle 60 procent účastníků průzkumu, tyto obavy ale ustávají. Ještě loni v březnu spojovalo cizince s nárůstem nezaměstnanosti 70 procent, letos v únoru 65 procent lidí.

Rostou naopak obavy z ohrožení českého způsobu života a šíření nemocí. Cizince za ohrožení způsobu života považovalo v září 54 procent lidí v Česku, ještě v únoru to bylo 42 procent a loni v březnu takto smýšlela jen třetina. Jako zdravotní riziko cizince v září hodnotilo 63 procent dotázaných, v únoru to bylo 57 procent. Nesouhlas u čtyř otázek hodnotících cizince negativně se pohyboval jen mezi 12 a 18 procenty.

U pozitivních výroků o cizincích naopak nadále převládají nesouhlasné odpovědi. S tím, že obohacují kulturu, tak nesouhlasilo 57 procent účastníků zářijového průzkumu, ještě v únoru to bylo 46 procent a loni v březnu 40 procent. Souhlas s tímto hodnocením naopak klesl z únorových 22 na zářijových 18 procent. Proti únoru vzrostl také nesouhlas s tím, že cizinci přispívají k řešení problému stárnutí populace, z 39 na 46 procent. Přibylo i lidí odmítajících názor, že cizinci pomáhají rozvoji hospodářství, z únorových 42 na zářijových 49 procent.

Z hlediska rozvrstvení společnosti vidí cizince negativněji voliči levice a lidé, kteří životní úroveň své domácnosti označují jako špatnou. „Obecně vstřícnější postoj k cizincům mají občané s dobrou životní úrovní, sympatizanti pravice a lidé s vysokoškolským vzděláním,“ uvedlo CVVM.

V průzkumu se CVVM mezi 7. a 14. zářím dotazovalo 994 lidí ve věku od 15 let.