Rathova kauza smetla i manažery zdravotnických gigantů
JAK NEMOCNICE NAKUPOVALY
NOVÉ
Součástí úterního verdiktu nad Rathovými spolupracovníky byly historické rozsudky vězení nad špičkovými podnikateli. Postihly manažery z firem Hospimed a Puro-klima, které v letech 2007-2011 ovládaly trh se zdravotnickými přístroji. Stejně tvrdě soudy od listopadu 1989 nepostupovaly vůči nikomu z podnikatelské elity.
Zájem veřejnosti na sebe při závěrečném líčení v korupčním případu exhejtmana Davida Ratha přitáhl verdikt sedmi a půl roku vězení nad politiky, Kateřinou a Petrem Kottovými. Jen o dva roky méně dostali majitel Hospimedu Jindřich Řehák a bývalý místopředseda představenstva Puro-klimy Martin Jireš. Podle obžalovacího spisu, kterému dal soudce Robert Pacovský při přelíčení za pravdu, předal Jireš Kottovi dva miliony, tedy desetinu z ceny zakázky na přístroje pro kladenskou nemocnici. Řehák měl předat dvanáct milionů, opět desetinu z ceny dodávky pro nemocnici v Kolíně.
Pacovského verdikt se stal precedentem pro další soudy a zřejmě také podnětem pro další vyšetřování případů z let, kdy Hospimed a Puro-klima dominovaly tuzemskému trhu. Vzestup obou firem, které se specializovaly na obchodování se zdravotnickou technikou, byl spojen s mohutnými evropskými investicemi do nemocnic. Celkově tržby obou firem vyrostly z miliardy v roce 2006 až k třem a půl miliardám v roce 2009, za další dva roky se snížily na dvě a půl miliardy. Na přelomu let 2011 a 2012 ovšem policie v souvislosti s případem středočeského hejtmana Ratha odhalila korupci při dvou průměrně významných zakázky pro kladenskou a kolínskou nemocnici. Tržby šly dolů a předloni firmy dohromady neinkasovaly ani půl miliardy.
Desetiprocentní úplatek firmy zaplatily za to, že krajské nemocnice vypsaly výběrové řízení se zadávacími podmínkami, které mohly splnit pouze Hospimed resp. Puro-klima. Přihlásit se mohla už jen jedna další firma, která sehrála roli „křoví“. Nesplnitelnou podmínkou byl vysoký objem dodávek v minulých letech, který mohli vykázat jen největší hráči na trhu. Soutěže skutečně proběhly jen naoko, v kladenském případě se poptávací cena snížila 0,3 promile, v Kolíně se o sedm promile zvýšila. V nákladech na nákup tedy zůstala „vata“, z níž bylo možné vyplatit desetiprocentní provizi.
Nakupoval od nich i Chovanec
Průběh kladenské a kolínské soutěže se přitom nelišil od většiny zakázek na zdravotnické přístroje v letech 2006-2011. Proto může postup soudce Pacovského inspirovat kolegy v Ústeckém kraji, kteří chtějí letos uzavřít případ pěti manažerů holdingu Krajská zdravotní. Ti stejným způsobem nakoupili v roce 2008 přístroje za 400 milionů a jejich zadávací podmínky byly tak tvrdé, že se smělo účastnit jen konsorcium firem Hospimed a Puro-klima.
Poučit se mohou i policisté, kteří začali prověřovat, jak proběhly v letech 2009 a 2010 soutěže na nákupy pro onkologická a traumatologická centra. Celkem dvoumiliardová evropská investice je dokladem, jak dominantní roli tehdy hrály na trhu Hospimed a Puro-klima, které si zajistily 55 procent dodávky. O zbytek se podělili menší hráči, kteří z pohledu tuzemské justice postupují obdobně. Soudce Pacovský vyměřil v úterý podmíněný trest manažerovi české pobočky německého koncernu B.Braun, který se na dvoumiliardové dodávce podílel pěti procenty. Stejně se uplatnil Transkontakt Medical, jehož manažer byl loni policií obviněn za úplatek šéfům Nemocnice Na Homolce během dodávky gama nože.
Obdobné případy podezřelých soutěží na nákupy zdravotnických přístrojů probíhaly v období před Rathovým zatčení na jaře roku 2012 vedle Ústecka a středních Čech také v jiných krajích. Například zdravotnickou technologii za 200 milionů nakoupil od Hospimedu pro klatovskou nemocnici Plzeňský kraj, když byl hejtmanem současný ministr vnitra Milan Chovanec.
Návrat staré praxe
Podezřelé soutěže se znovu objevily v minulém roce, kdy nemocnice znovu rozjely nákupy za evropské peníze. Znovu na sebe upozornila Krajská zdravotní. Objednala dva drtiče ledvinových kamenů s podmínkami, aby se do soutěže mohly přihlásil jen Hospimed a jeho dceřiná firma. V tomto případě politici Ústeckého kraje smlouvu za osmadvacet milionů zrušili, přesně týden před soudním líčením, kde dostal majitel Hospimedu nepravomocný trest vězení. Podobných zakázek, o které se utkaly majetkově propojené firmy, ovšem proběhly v různých krajských i státních nemocnicích desítky.
Od března bude obcházení veřejných soutěží snadnější. Začala platit novela zákona o veřejných zakázkách, podle které není nutné rušit zakázku, o níž se přihlásí pouze jeden zájemce. Nepoctiví úředníci či politici tak nebudou muset složitě shánět firmy, které by při předem rozhodnuté soutěži hrály křoví.
