Přebujelé výdaje dostaly Česko na periférii Evropy

V pondělí vláda s největší pravděpodobností schválí rozpočet na příští rok, i se schodkem sto miliard korun.

Při očekávaném nezanedbatelném růstu tuzemské ekonomiky v letošním i příštím roce by deficit rozpočtu měl být určitě nižší. Zdá se však, že ministru financí Babišovi bylo jedinou metou dosáhnout nižšího deficitu, než jaký pro rok 2015 plánoval jeho opoziční rival Kalousek. To se mu sice zřejmě podaří, ale v tlaku na omezení výdajů měl být ještě mnohem ambicióznější.

Neřešeným problémem totiž nadále zůstává výše mandatorních výdajů, tedy povinných výdajů vyplývajících ze zákonů a smluv. Ty v plánovaném rozpočtu opět narůstají, a představují tak téměř 64 procent předpokládaných příjmů. Vláda tedy může poměrně volně – tj. mimo režim mandatorních výdajů – nakládat jen se zhruba třetinou svých rozpočtových příjmů.

Závažnost problému přebujelých mandatorních výdajů v ČR ilustruje fakt, že v letech 1995 až 2013 rostl podíl sociálních výdajů na hrubém domácím produktu z evropských zemí OECD nejrychleji v Portugalsku, Itálii, Španělsku, Řecku a právě v České republice. ČR se tedy v tomto ohledu nachází ve skupině takzvaných periferních zemí, které si v uplynulé době prošly vážnou krizí svých veřejných rozpočtů. Svým způsobem je tedy ČR také „na periférii“.

Naopak srovnatelné státy jako Slovensko či Polsko v uvedeném období podíl sociálních výdajů na hrubém domácím produktu nejen nezvýšily, ale dokonce snížily. Stejně tak sousední Německo. A v Maďarsku byl zase zmíněný podíl v roce 2013 nižší než v roce 2009.

Více zpráv z ekonomického světa čtěte na Roklen24.cz.