Bojuje za Kurdy: Chybí mi hamburgery, záchody a rock 'n' roll

Osmadvacetiletý Američan Jordan Matson se dobrovolně přidal ke kurdským milicím v boji proti bojovníkům Islámského státu na severu Sýrie. Porušuje tím zákony vlastní země, věří však, že dělá správnou věc. Je přesvědčený, že bojuje za všechny americké vojáky, kteří padli v boji za demokracii a také za místní Kurdy. Řekl to v rozhovoru pro CNN.

Impulsem, který nasměroval mladého muže ke kurdským milicím, bylo dobytí iráckého města Mosulu islamisty na začátku srpna.

"Myslel jsem na všechny americké veterány, kteří tam zemřeli. Zaplatili životem za to, aby tato země měla demokracii. To jsem měl v hlavě. Nemohl bych žít s tím, že nechám tu zemi padnout, že moji bratři ztratili život pro nic,“ vysvětlil Matson své rozhodnutí.

Američan se přes Facebook spojil kurdskými Jednotkami lidové obrany (YPG). Po několika týdnech přemítání a modlení se rozhodl. Odletěl do Turecka, odkud ho převezli do Rodžavy – kurdské enklávy na severu Sýrie.

Z továrny rovnou do boje

Matson byl dva roky členem americké armády. Během své služby se nikdy nedostal k boji, nikdy nebyl nasazen v zahraniční operaci. V Sýrii přijel rovnou do akce. Po dvou dnech ho zasáhla střela z minometu. Ze zranění se zotavil za necelý měsíc. Jen občas nápadně mžourá okem, do kterého se při výbuchu dostaly nečistoty.

Nebezpečné prostředí ho neodradilo, spíše naopak. V neklidném regionu se cítí lépe, než doma ve Wisconsinu, kde po odchodu z armády pracoval v továrně na výrobu potravinových obalů. "Celý život jsem chtěl být voják, tudíž je to tu pro mě jako dělané,“ řekl. "Život civilisty pro mě nebyl. Práce od devíti do pěti, v tom jsem se necítil. Tady všechno dává smysl,“ srovnal rutinu na malém městě s životem na frontě. 

Připojte se ke Lvům

Čas, který nemohl strávit v boji, věnoval Matson shánění nových zahraničních bojovníků. Využívá k tomu hlavně sociální sítě. V nejnovějším příspěvku na svém profilu vzkazuje všem, kdo se chtějí přidat ke ‘Lvům z Rodžavy‘, aby byli trpěliví při čekání na odpověď.  

Hlásí se většinou bývalí vojáci. Z Evropy, Kanady, Spojených států i Austrálie. „ISIS vyhrožoval všem těmto státům, že v nich prosadí své myšlenky a vysloužilí vojáci těchto zemí, kteří milují svou zemi nechtějí sedět doma ve chvíli, kdy se něco takového děje,“ vysvětluje zájem veteránů.

Příběh amerického vojáka se podobá těm o mladých mužích, kteří se připojují na druhou stranu barikády – mezi islamisty. Také přicházejí ze Spojených států nebo Evropy, přesvědčení o správnosti svého rozhodnutí.

Čtěte také:Mládež ze Západu odchází nadšeně bojovat do ciziny. A zemřít tam

Tajné služby odhadují, že mezi bojovníky Islámského státu je více než stovka Američanů. Podle kanadských zdrojů bojuje za islamisty 130 Kanaďanů. Z Evropy jich může být několik set. Tisíce dalších přišly z Afriky a oblasti Blízkého východu.

Podle Matsona se ale jejich motivace nedá srovnat. "Oni sem přišli prosadit vlastní plány, vnutit lidem způsob života, který nechtějí, “ popsal, jak vnímá protivníky.

Chuť na hamburgery i do boje

Matson se CNN svěřil, že v občanskou válkou zmítané Sýrii mu chybí pár věcí z domova: hamburgery, záchod a rock 'n' roll. Přesto by ale neměnil, z jeho řeči je cítit zápal člověka, který se stal součástí společenství.

"Dělám to kvůli těm lidem tady. Ano, pomáhám tím i Američanům, protože bojujeme proti nepříteli tady, takže s ním nemusí bojovat oni. Ale pro mě je to hlavně o Kurdech,“ vysvětlil svůj postoj.

Podle amerických zákonů není legální, aby se americký voják přidal k syrským milicím. Dle legislativy je jedno, jestli bojuje za kurdské milice, nebo za Islámský stát.

Matson však věří, že americká vláda sleduje, co dělá a nebude ho trestat. Kdyby se kvůli svému angažmá přeci jen nemohl vrátit domů, zvážil by možnost zůstat v Kurdistánu. "Až to jednou skončí a ISIS bude zničen, přijde nová fáze mého života a budu o tom přemýšlet,“ připustil.

ISIS musí být poražen

Postoj americké vlády vůči islamistům Matsona příliš neuspokojuje. "Skoro dva roky nemáme vůči tomuto regionu žádnou zahraniční politiku– zatímco tito lidé vyhrožují americkým občanům a ubližují nám,“ vyjádřil se kriticky.

Spojené státy začaly Kurdy podporovat na začátku října, když hrozilo, že islamisté ovládnou město Kobaní, které leží na hranicích mezi Sýrií a Tureckem. Bojovníci Islámského státu obsadili téměř polovinu města. Díky bombardování amerických letounů se situace obrátila.

Podle Matsona ale YPG potřebuje podporu ve vzduchu i na zemi. On sám je rozhodnutý se vrátit na frontu hned, jak mu to zdravotní stav dovolí. „Někdo to udělat musí. Pokud nebudeme bojovat, ISIS poroste, získá více zdrojů a prosadí si své,“ varoval před budoucností.