Mazda CX-3: Skvěle vypadá i jezdí a není zbytečně drahá

Moderní doba a nové typy aut – například různé crossovery, bořící dříve zažité třídy aut. Pro koho jsou určeny? Zvládnou potřeby běžné rodiny, nebo jde spíše o módní výstřelky, kterým sice nechybí image, ale s praktičností jsou na štíru? Jízda v Mazdě CX-3 vzbuzuje mnoho otázek.

Současný designový styl japonských Mazd mě osobně baví a imponuje mi. Auta se stylem Kodo (duše v pohybu) vypadají jako živoucí sochy, celek určují základní, oblé linie, táhnoucí se od předu dozadu. Doplňují je svalnaté boky, vyzývavé výrazy světel a masek a celek přitom působí kompaktně a sladěně. Takové pocity mám při prvním setkání s novou Mazdou CX-3, vyplňující na trhu prostor pod větší, již zažitou CX-5.

Interiér je snad ještě zajímavější – sedí se docela nízko, na dobře tvarovaných sedadlech a kolem je barvitě vyjádřený prostor s mnoha tvary a liniemi. Zaujala mě palubní deska pošitá kůží s výraznými švy, líbí se mi ohromný centrální otáčkoměr či kulaté výdechy topení jako u sporťáků. Horší je to s vysunutým displejem, který trčí uprostřed palubní desky – to je věc, kterou bych si okamžitě odpustil.

Lehkost, která baví

Mazda CX-3 stojí na základě Mazdy 2, se kterou má shodný rozvor. Jinak ovšem souvislosti končí, CX-3 je delší, vyšší, širší, s většími rozchody kol. Interiér v některých momentech výchozí dvojku připomíná, podobně jako prostor pro zadní cestující či místo v kufru. Dozadu si dospělý člověk sice sedne, ale na plnohodnotné cestování čtyř pasažérů to není. A zavazadelník? Daní za efektní tvary karoserie je prostor o základní hodnotě 350 l, který se dá rozšířit snadným sklopením opěradel na 1260 l. V praxi to znamená, že kufr je sice docela hluboký, ale s většími předměty nemáte moc šanci. Cesta na dovolenou ve čtyřech? Asi ne. Spíš se počítá s tím, že modelem CX-3 budou jezdit mladé kreativní páry v době, než si pořídí potomka. Anebo dámy, které se s ním budou cítit trochu mladší a akčnější než s nudným malým autem třídy fabie.

Jízdní zážitky? Baví mě lehkost, se kterou se CX-3 vrhá do zatáček. Je úplně cítit, že s sebou netaháme zbytečnou hmotu – a to přitom testovaná verze se čtyřkolkou, automatem a dvoulitrem vážila 1350 kg, což není úplně málo. Mazda to prostě umí nějak dobře maskovat. Jízdní vlastnosti jsou v rámci třídy velmi dobré, auto krásně sedí (dobře, pomáhají 18palcová kola výbavy Revolution s nízkými pneu), podvozek pracuje s nerovnostmi a i přes tužší nastavení zbytečně neruší. Řízení je přesné, jen nějak postrádá spojení s koly, je trochu tupé. Ale pochopte, že tyto detaily běžný řidič vůbec neřeší, jde spíš o profesionální deformaci. Celkové hodnocení jízdy: osm z deseti!

Dvoulitrový benzinový motor přináší všem kolům výkon 150 koní, což mu i přes jeho snahu úplně nevěřím. Možná mu trochu síly bere automat, který sice nelze nějak zhanit, ale ničím ani nevyniká. Raději bych volil manuální verzi, protože mazdy jsou vyhlášené přesnými a skvěle odstupňovanými převodovkami. Motor se lineárně vytáčí až do 6000/min, o 500/min později zasahuje omezovač. Výkon je pro určení vozu dostatečný, atmosférický objem dává řidiči příjemný pocit síly a navíc je doprovázen hutným zvukem „normálního“ (rozumějte: nepřeplňovaného) čtyřválce. Při drsné jízdě v režimu Sport (moc toho na autě a pocitech z něj nemění, ale budiž) si CX-3 řekla o 9 l/100 km, což je ale extrém. Normálně umí jezdit za 6,5 l až 7 l/100 km, což odpovídá jejím výkonům a považuji to za adekvátní. Soubor pokročilých technologií Skyactiv prostě funguje…

Crossovery letí

Po několika dnech užívání mám ještě několik postřehů. Trochu mi vadil pomalejší audiosystém a ovládání nového infotainment systému MZD Connect mi nepřipadalo zcela logické. Ve městě si všimnete, že i když CX-3 není papírově velká (délka x šířka x výška 4275 x 1765 x 1535 mm), její karoserie není zrovna přehledná. Chvilku vám potrvá, než si zvyknete na to, kde končí karoserie a jak velký prostor potřebujete k zaparkování. Opět se jedná o daň za efektní vnější tvary.

Crossovery dneska letí, vyrábí je kde kdo. Ale je tu také otázka ceny – testovanou verzi s cenovkou přes 600 000 Kč není možné porovnávat, podíváme se na běžnou verzi Attraction (střední výbava) s motorem 2.0 (120 k) a manuální převodovkou (pohon předních kol). Za tu Mazda chce 479 900 Kč a výbava má kromě praktické couvací kamery všechno, co si můžete přát. Co na to například Mitsubishi ASX, Opel Mokka, Renault Kadjar či Nissan Juke? Slušně prodávané ASX ve třetí výbavě Intense+ s motorem 1.6 Mivec (117 k) stojí 488 850 Kč, Opel chce za Mokku se silnějším motorem 1.4 16V Turbo (140 k) ve třetí výbavě drive! po slevě 470 900 Kč, Renault svou novinku v segmentu jménem Kadjar nabízí s motorem 1.2 TCe (130 k) ve třetí výbavě Intens dokonce za 554 900 Kč a konečně prověřený průkopník této třídy, Nissan Juke, stojí ve srovnatelné specifikaci (výbava Tekna, skvělý motor 1.2 DIG-T o výkonu 115 k) 464 900 Kč. Mazda se pohybuje v rámci čím dál nabitějšího segmentu v rozumné cenové nabídce. A pro mě patří v rámci módní třídy crossoverů mezi ty povedenější kousky.

Plusy:

Jízdní vlastnosti, motor, interiér, sedadla, slušná spotřeba, nastavení podvozku

Minusy:

Výhled do stran, přehlednost karoserie, malý vstupní otvor zavazadelníku

Verdikt:

Osobně příliš nechápu proč, ale crossovery jsou hit. Nabízí je kde kdo a dobře se prodávají. Zájmem zákazníků netrpí i přes nesporný fakt, že to jsou auta, která plní spousta rolí, ale žádnou naplno. Pokud už o tedy uvažujete o investici do tohoto „trendy“ segmentu, je Mazda rozhodně žhavou volbou – skvěle vypadá i jezdí a není zbytečně drahá. Ale doporučuji, abyste si vyzkoušeli a promysleli, zdali vás uspokojí ve všech ohledech.