Ochránci zvířat slaví, poslanci zakázali kožešinové farmy

Konec kožešinových farem v ČR

Ochránci zvířat slaví, poslanci zakázali kožešinové farmyAKTUALIZOVÁNO
Protestní akce Měsíc v kleci, kterou pořádají ochránci zvířat, středečním rozhodnutím sněmovny nekončí. Aktivisté budou na pražském Malostranském náměstí až do poloviny června. Foto:

Foto: Vojtěch Drbohlav

2
Domov
Echo24
Sdílet:

Sněmovna schválila zákaz kožešinových farem v Česku. Skončit mají v závěru ledna 2019. Normu následně posoudí Senát. Jednání o novele bylo bouřlivé i s ohledem na kampaň ochránců zvířat a petici za přijetí zákazu, kterou podepsalo zhruba 46 000 lidí.

Kampaň pro zakázání kožešinových farem pořádala nezisková organizace OBRAZ – obránci zvířat. Dobrovolníci již od 15. května měli stánky na Malostranském náměstí v Praze nedaleko Poslanecké sněmovně, kde se po 12 hodinách denně střídali dobrovolníci, jeden z nich byl vždy zavřený v kleci.

„Je to fantastický úspěch. Vůbec poprvé v historii České republiky se podařilo prosadit změnu v oblasti ochrany zvířat. A bylo to navzdory obrovskému lobbingu a podpory ministerstva zemědělství,“ řekl pro deník Echo24 předseda spolku OBRAZ na ochranu zvířat Marek Voršilka, který zároveň připomněl, že kampaň s názvem Měsíc v kleci ještě nekončí a OBRAZ chystá ještě výzvu směrovanou senátorům.

Novela zákona o ochraně zvířat proti týrání, jejíž schválení podpořilo 132 ze 161 přítomných poslanců, má zakázat „chov a usmrcování zvířat výhradně nebo převážně za účelem získání kožešin“. Netýkala by se tedy například chovu králíků nebo nutrií.

V Týdeníku Echo a na EchoPrime se dozvíte více, získáte je zde.

Provozovatelé farem by mohli žádat kompenzace od státu. Dostat by je měli zpravidla v případě, pokud chov zahájili před koncem loňského června. Podrobnosti způsobu a rozsahu kompenzace má stanovit vyhláškou ministerstvo zemědělství. Výše příspěvku by nicméně neměla přesáhnout roční čistý zisk z chovu za posledních pět let. Přijaty nebyly návrhy podporované sněmovním zemědělským výborem, podle něhož by výše kompenzačního příspěvku měla být 3000 korun za norka a 6500 korun za lišku.

Novelu podepsalo pět desítek poslanců, tedy čtvrtina členů dolní komory. Argumentovali etickými důvody i tím, že podmínky na farmách, byť splňují standardy, neodpovídají potřebám divokých zvířat. „Neumím omluvit a odůvodnit strach, bolest a smrt jen kvůli bambuli na čepici,“ uvedl předseda sněmovního výboru pro životní prostředí Robin Böhnisch (ČSSD).

Oponenti se obávají mimo jiné toho, že zákaz povede ke vzniku nelegálních chovů mimo kontrolu Státní veterinární správy. Argumentovali také tím, že se chov pouze přesune do Polska či Norska, kde jsou podle nich kvůli kožešinám chovány miliony zvířat ročně. „Musíme se zařadit mezi kultivované země, kde se zvířata netýrají jen pro zálibu bohatých lidí v kožiších, v norkových kloboucích díky zvrácené módě,“ oponovala poslankyně Kristýna Zelienková z klubu TOP 09 a Starostové.

V Česku je podle poslanců devět aktivních kožešinových farem. Nejčastěji se na kožešiny chovají norci a lišky. Ročně jich je kvůli tomu usmrceno plynem přibližně 20 000, většina kožešin se vyváží. Počet farem se dlouhodobě snižuje.

Čtěte také: Liška není jako králík. Poslanci chtějí zakázat kožešinové farmy

Sdílet:

Hlavní zprávy

×

Podobné články