Vědkyně Syková rezignovala. Její tým vybíral od pacientů peníze
REZIGNACE NA MÍSTOPŘEDSEDKYNI VLÁDNÍ RADY
AKTUALIZOVÁNO
Vědkyně a senátorka Eva Syková (za ČSSD) ve středu kvůli kauze přijímání peněz od pacientů za účast v klinické studii rezignovala na členství ve vládní radě pro výzkum, kde byla místopředsedkyní. Zvažuje také odchod z čela Ústavu experimentální medicíny Akademie věd. Spolupracovníci Sykové údajně brali od pacientů se smrtelnou amyotrofickou laterální sklerózou (ALS) peníze za experimentální léčbu kmenovými buňkami. Účast v klinické studii má být ze zákona bezplatná. Syková je přesvědčena, že nic nezákonného neudělala.
Pořad Reportéři ČT v pondělí uvedl, že tým Sykové, který v motolské nemocnici provádí experimentální léčbu, si nechával od svých pacientů za terapii s dosud neprokázanými účinky vyplácet 150 000 korun. Syková ve středu řekla Českému rozhlasu – Radiožurnálu, že rezignovala na členství v RVVI a zvažuje i odchod z vedení ústavu. Domnívá se ale, že nic nezákonného neudělala.
K rezignaci na členství ve vládní Radě pro výzkum, vývoj a inovace (RVVI) ve středu vědkyni vyzval premiér Bohuslav Sobotka (ČSSD). „Kauza by neměla zatěžovat radu,“ řekl. Na odchodu Sykové se prý shodl s vicepremiérem pro výzkum Pavlem Bělobrádkem (KDU-ČSL).
Prezident Miloš Zeman naopak prohlásil, že by byl k Sykové v tomto případě velkorysý. „Ve své vědecké práci dosáhla nesporných úspěchů,“ řekl Radiožurnálu. „Každý vědec je tak trochu fanatikem svého oboru a někdy mírně řečeno přehání propagaci tohoto oboru v tom smyslu, že to, co se nachází v experimentálním stadiu, už vydává za ověřený produkt,“ uvedl. Zeman v roce 2013 udělil Sykové státní vyznamenání, medaili Za zásluhy.
Sykovou již kvůli kauze v úterý odvolal předseda Akademie věd ČR Jiří Drahoš z funkce ředitelky Ústavu experimentální medicíny. Odvolání ale musí potvrdit rada ústavu, která jednala ve středu a bude pokračovat ve čtvrtek. Předsedkyní rady je právě Syková. Drahoš řekl, že bude proveden finanční audit ústavu.
Tým Sykové se zabývá experimentální léčbou amyotrofické laterální sklerózy, na kterou nemocní obvykle umírají do pěti let. Vedení Fakultní nemocnice v Motole případy pacientů prověřuje, a pokud se najdou důkazy, že si tým nechával za terapii platit, podá žalobu na poškození dobrého jména.
Syková ve středu řekla rozhlasu, že žádný pacient za účast ve studii neplatil. „Stát ovšem nikdy neřekl, kde se mají finanční prostředky na takovou studii sehnat. Kdyby totiž nešlo o nemoc s tak vážným průběhem, tak bychom nikdy nezkoušeli postup urychlit a zde jsme neměli jinou možnost než sehnat finance na realizaci studie,“ popsala.
Nadace (Buněčná terapie) se podle Sykové nikdy na žádného pacienta neobrátila, vždy pacienti přišli do nadace a vyžadovali, aby se mohli podílet na úhradě léčby, tvrdí. Dostávala i dary, také rodina Sykové darovala na léčbu 300 000 korun. „My jsme ve spolku nebyli motivováni ničím jiným než těm pacientům pomoct, aby dostali terapii, kterou vehementně vyžadovali,“ řekla vědkyně.
Nicméně ve středečním rozhovoru pro MF DNES připustila, že udělala chybu, a peníze chce vrátit. Pokud přispěvatelé z řad pacientů zařazených do klinické studie měli dojem, že jsou nuceni hradit si léčbu a že nedávají dobrovolný příspěvek na vědecký výzkum, udělám vše pro to, aby své peníze dostali zpět,“ uvedla pro deník.
