Kauza Rath se vrací na začátek. Odposlechy byly podle soudu nezákonné

Pražský vrchní soud zrušil v říjnu rozsudek v korupční kauze kolem bývalého středočeského hejtmana Davida Ratha. Soud nyní oznámil, že důvodem pro zrušení rozsudku bylo nezákonné nařízení odposlechů, klíčové důkazy v případu podle něj nelze již v líčení použít. Pražské vrchní státní zastupitelství s důvody nesouhlasí a chce proto podat stížnost. Případ se vrací ke Krajskému soudu v Praze k novému projednání. Informoval o tom Český rozhlas.

V odůvodnění, které má k dispozici Český rozhlas, píše soud, že došlo k zásadnímu pochybení. „Vrchní soud v Praze shledal u řízení, jež předcházelo vyhlášení napadených rozsudků, zásadní procesní vadu, kterou je nezákonnost odposlechů a záznamů telekomunikačního provozu a sledování osob a věcí,“ píše se v odůvodnění. Podle soudce Pavla Zelenky nejdou odposlechy v hlavním líčení použít. Přitom jsou odposlechy hlavním trumfem žalobců, zachycují totiž Ratha a další aktéry v kauze přímo při činu.

Ústecký okresní soud podle vrchního soudu nerespektoval zákonem daná pravidla hned v několik případech. V nařízení odposlechů nejsou prý obsaženy skutkové okolnosti, které vydání příkazů odůvodňují. Polovina příkazů pak podle vrchního soudu neobsahuje ani zmínku o tom, že je vedeno trestní řízení pro konkrétní trestný čin.

Okresní soud podle vrchního soudu v podstatě rezignoval na svou rozhodovací činnost. „To jest na posouzení materiálních podmínek pro nařízení odposlechu a záznamu telekomunikačního provozu, což musí být patrné v odůvodnění příkazu, aby byl zcela zřejmý ústavně souladný postup soudu. Proto se Vrchní soud v Praze neztotožnil se závěrem nalézacího soudu, že inkriminované příkazy jsou bezvadné,“ uvedl v odůvodnění.

Chybí i zdůvodnění doby trvání příkazu k odposlechu a záznamu telekomunikačního provozu. „Okresní soud podle uvedených ustanovení důsledně nepostupoval, neboť konkrétní skutkové okolnosti, které vydání předmětných příkazů odůvodňují, respektive úvahy, zabývající se důvodností návrhů, v nich nejsou obsaženy, přičemž nejsou odůvodněny ani doba trvání příkazu k odposlechu a záznamu telekomunikačního provozu,“ píše se v odůvodnění.

Soud by měl také znovu vyslechnout oznamovatele celého případu, bývalého policistu Libora Gregora. Podle vrchního soudu vypovídal „zjevně vyhýbavě a nekonkrétně oproti protokolu o podání vysvětlení“.

Bradáčová podá stížnost

Pražské vrchní státní zastupitelství s důvody zrušení rozsudku nesouhlasí. Domnívá se, že rozhodnutím pražského vrchního soudu byl porušen zákon, a chce proto podat stížnost, kterou předá k posouzení ministerstvu spravedlnosti, uvedla šéfka pražských žalobců Lenka Bradáčová.

„Důvody jsou s ohledem na dosavadní rozhodovací praxi soustavy obecných soudů i soudu ústavního jen stěží odborně akceptovatelné,“ uvedla Bradáčová v tiskové zprávě. Podle vrchní státní zástupkyně odůvodnění také významně vybočilo z principu základní předvídatelnosti aplikace práva a soudních rozhodnutí.

Pražská vrchní státní zástupkyně podstatnou část rozhodnutí považuje za „přepjaté formalistickou“. „Poukazování na údajné formální nedostatky v příkazech k odposlechu a záznamu telekomunikačního provozu a povolení ke sledování, které senát Vrchního soudu v Praze nyní vytýká soudcům, kteří rozhodovali ve věci v přípravném řízení, je zcela neobvyklé právě s ohledem na opakované předchozí rozhodování celé soudní soustavy,“ sdělila Bradáčová.

Podle Nejvyššího státního zástupce Pavla Zemana jsou další kroky v kompetenci pražského vrchního státního zastupitelství. „Rozhodnutí Vrchního soudu v Praze je z hlediska vypořádání se s procesními připomínkami překvapivé, proto se s tímto rozhodnutím nemůžu ztotožnit,“ sdělil jeho mluvčí Pavel Malý.

Krajský soud uznal loni v červenci Ratha vinným z přijímání úplatků a nepravomocně mu uložil 8,5 roku vězení a propadnutí 20 milionů korun z jeho majetku. V souvislosti s manipulováním zakázek v regionu údajně Rath převzal 16 milionů korun.

Čtěte také: Pražský vrchní soud zrušil rozsudek v kauze Davida Ratha