Přetočení tachometru je nyní podvod, za který hrozí vězení

Nejvyšší soud rozhodl, že přetočení tachometru na prodávaném ojetém voze je trestný čin podvodu, když tím prodejce auta způsobí kupujícímu škodu nad 5000 korun. Pachatel může jít za takový podvod až na pět let do vězení. Jde o nový právní názor NS, který je vodítkem pro ostatní soudy, policii i státní zástupce v případech, že budou řešit obdobné kauzy.

„Jestliže pachatel prodává motorové vozidlo, u kterého upravil (tzv. přetočením) sám nebo prostřednictvím jiné osoby stav tachometru tak, aby vykazoval méně ujetých kilometrů, a v důsledku toho dojde k navýšení kupní ceny nejméně o částku 5.000,- Kč, kterou kupující, aniž by o uvedené změně věděl, zaplatí, jsou naplněny znaky trestného činu podvodu podle § 209 tr. zákoníku, neboť pachatel tím uvedl kupujícího v omyl, způsobil mu škodu nikoliv nepatrnou a sebe nebo jiného obohatil,“ zní přesně právní věta Nejvyššího soudu, která vymezuje tento trestný čin.

Cílem je auto falešně omladit

Přetáčení tachometrů u prodávaných ojetých aut je v ČR poměrně časté. Podle odhadů některých odborníků má přetočený tachometr a snížený počet ujetých kilometrů zhruba polovina prodávaných ojetých vozů v zemi. Cílem je auto "omladit" a na jeho prodeji vydělat víc. Stáčení kilometrů je technicky snadné a v minulosti jej nabízely i některé firmy na internetu. 

Nejvyšší soud vydal nový právní názor v souvislosti s případem čtyřicetiletého muže ze Zlína. Ten byl loni v červnu Okresním soudem ve Zlíně potrestán ročním vězením s podmíněným odkladem na 1,5 roku. Prodal totiž Volkswagen Caravelle 2,5 Tdi za 379.000 korun s tím, že vůz má najeto 171.000 kilometrů, ačkoliv věděl, že tento stav neodpovídá skutečnosti. 

Mluvčí NS Knötig: ‚Tyto kauzy lze řešit podle současného trestního zákoníku, aniž by se musel jakkoli upravovat.‘

Vozidlo mělo najeto 340.000 kilometrů. Muž nechal tachometr "stočit" a jeho prodejem nezákonně vydělal 159.000 korun. Proti podmínce se prodejce odvolal s tím, že upravení tachometru není trestným činem. Když neuspěl u Krajského soudu v Brně, obrátil se na Nejvyšší soud. Ten ale jeho výhrady k věci odmítl.

„Ve věci panovala značná nejednotnost. Tyto kauzy lze řešit podle současného trestního zákoníku, aniž by se kvůli většímu potírání těchto podvodů musel jakkoli upravovat," uvedl dnes pro ČTK mluvčí NS Petr Knötig