Roky ho skrýval, teď ale bude muset svůj majetek odkrýt i kancléř Mynář
Novela zákona o střetu zájmů
NOVÉ
Jan Zatorsky
Centrální on-line registr pomalu plní majetková přiznání politiků, starostů a dalších veřejných funkcionářů. Přikazuje jim to novela zákona o střetu zájmů. Nová povinnost se týká i kancléře prezidenta Miloše Zemana Vratislava Mynáře, který už třetí rok odmítá zveřejnit svá majetkové přiznání. Svádí to na chybu v zákoně.
Mynář na otázku Českého rozhlasu, jestli tak kvůli povinnosti, která z novely vyplývá, učiní, neodpověděl. Stejně tak neodpověděl na dotaz deníku Echo24. Ovšem ještě v březnu letošního roku tvrdil, že „s tím počítá“. Mynářovy majetkové poměry a akvizice jsou často v centru pozornosti médií, někteří kritici je označují za podezřelé, což Hrad odmítá.
Veškerý svůj majetek, dluhy a příjmy musí od září kvůli novele zákona o střetu zájmů přiznat až 35 tisíc starostů, radních a dalších úředníků. Někteří z nich se bouří, že je odkrývání majetku „až příliš“. Znám je už případ radního z Chropyně na Kroměřížsku, Vladimíra Blažka, který k poslednímu srpnu na svoji funkci rezignoval. Podle tamní starostky Věry Sigmundové (ČSSD) ho k tomu, jak uvedla pro Český rozhlas, donutila právě novela. Najít za něj náhradu označila za velmi problematické.
Jiří Rosecký, tajemník městského úřadu v Chropyni, dodal, že reálně hrozí, že ze stejných důvodů odstoupí v sousední obci také místostarosta. Jak uvedl pro Echo24 výkonný ředitel Svazu měst a obcí Pavel Drahovzal, může se stát, že celkově kvůli tomu v politice skončí stovky radních a místostarostů, kteří nechtějí na internetu zveřejňovat, jakou mají hypotéku a příjmy.
To nezisková nevládní organizace Transparency International namítá, že lidé mají právo vědět o případném střetu zájmů politiků a o jejich vazbách, protože „někdy nakládají s několikamilionovými rozpočty“, uvedl právník TI Petr Leyer. Drahovzal se naopak bojí, že kvůli centrálnímu registru budou komunální politici lehce vydíratelní.
Také premiér Bohuslav Sobotka (ČSSD) novinku chválí, protože je podle něj účinným nástrojem proti korupci. Podle poslance Marka Bendy z opoziční ODS, která pro novelu také hlasovala, je však potřeba zvážit, jestli je tato změna v zákoně nutná i pro starosty malých obcí.
O případné pokutě za neodevzdání, pozdní odevzdání nebo chybu v majetkovém přiznání nebude rozhodovat ministerstvo spravedlnosti, které registr spravuje. To jen informaci předá obecnímu úřadu v místě bydliště funkcionáře, které o sankci rozhodne.
Nově zvolené funkcionáře, tedy i poslance vzešlé z říjnových voleb, budou do registru jejich instituce nahlašovat do 15 dnů ode dne zahájení výkonu jejich funkce. Stejnou lhůtu budou mít pro oznámení o skončení funkce.
