Střet zájmů v novém kabátě. Babiš rozpuštěním svých fondů zamotal právníkům hlavy

Rozhodnutí Andreje Babiše rozpustit své svěřenské fondy, do nichž v roce 2017 vložil akcie Agrofertu a SynBiolu, vyvolává otázky, co bude dál. Přichází totiž ve chvíli, kdy se znovu hovoří o jeho možné kandidatuře do exekutivních funkcí, a kdy se ale současně český právní a politický systém dostává do neprobádaných oblastí.

Rozpuštění svěřenských fondů znamená, že Andrej Babiš se stal opět přímým vlastníkem akcií Agrofertu a SynBiolu. Podle Babiše tento krok není v rozporu s funkcí poslance.

„Nic mi nebrání, abych akcie držel. Není to v rozporu s funkcí poslance,“ uvedl Babiš ve svém vyjádření. Je ale otázkou, zda by držení majetku v podobném rozsahu nepředstavovalo překážku pro prezidenta ho jmenovat, například pokud by se Babiš rozhodl kandidovat na post premiéra nebo jiného člena vlády.

Ani fond by nepomohl

Ústavní právník Jan Kysela pro Echo24 zdůraznil, že klíčovou roli by mohl hrát článek 70 ústavy, který umožňuje prezidentovi zvážit, zda kandidát na člena vlády nesplňuje podmínky kvůli potenciálnímu střetu zájmů.

„Obecně platí, že ve chvíli, kdy by existovalo riziko střetu zájmů opřené o něco konkrétního (...) prezident by měl při jmenování člena vlády zvažovat, zda nedochází ke střetu s povahou této funkce,“ uvedl Kysela. Připomněl i případ z minulosti, kdy prezident Václav Klaus odmítl jmenovat Davida Ratha ministrem zdravotnictví kvůli jeho působení jako prezidenta České lékařské komory. Současně ale dodal, že o konkrétním postupu v této věci by bylo třeba znát více.

Podle právníka Marka Antoše by také bylo třeba podrobně analyzovat, zda aktuální znění zákona o střetu zájmů a konkrétní kroky Andreje Babiše skutečně vytvářejí právní překážku. „Zákon říká dvě věci – veřejný funkcionář nesmí vlastnit média a jeho firmy se nesmí účastnit veřejných zakázek. Otázkou je, co z toho by rozpuštění fondu ovlivnilo,“ dodal Antoš. Podle něj by případný návrat Babiše do vlády mohl záviset na rozhodnutí prezidenta a na interpretaci zákona.

Další z respektovaných právníků Ondřej Preuss vidí problém v tom, že i bez svěřenských fondů by mohl být střet zájmů překážkou. „Pokud je skutečným vlastníkem akcií, svěřenský fond by situaci stejně nevyřešil. Zákon by mu tak jako tak bránil vstoupit do exekutivní role,“ upozornil. Preuss však nevyloučil, že by případný verdikt Ústavního soudu mohl situaci změnit.

Novela zákona je totiž teď předmětem šetření Ústavního soudu, „Může se stát, že soud část zákona zruší. Pak by Babiš mohl své akcie převést na třetí osoby a tím problém vyřešit,“ míní.

Dopady na Agrofert a státní zakázky

Rozpuštění svěřenských fondů by mohlo mít dalekosáhlé důsledky pro holding Agrofert. Pokud by byl Babiš považován za skutečného vlastníka, firmy ve skupině Agrofert by mohly ztratit přístup ke státním zakázkám, dotacím a investičním pobídkám. To by mohlo ovlivnit nejen hospodaření koncernu, ale i jeho roli na trhu.

„Rozpuštěním svěřenských fondů se situace nijak nezměnila. Fondy byly od počátku konstrukt na oko, který střet zájmů Andreje Babiše neřešil. Jejich ukončením tak expremiér pouze potvrzuje svůj střet zájmu a také, že široké veřejnosti vědomě roky lhal,“ soudí ředitel české pobočky Transparency International David Kotora.

Problém podle něj může nastat, pokud se Babiš nezbaví svého vlivu na Agrofert a stane se znovu premiérem či členem vlády. „Těm je totiž zakázáno, aby jimi ovládané firmy, ať již přímo či nepřímo, pobíraly národní či evropské dotace nebo veřejné zakázky. Opět tak bude na úřadech, aby případně zasáhly,“ dodává Kotora.

Mluvčí Agrofertu Pavel Heřmanský však uvedl, že rozpuštění fondů nemění nic na fungování koncernu. „Babišovi bylo vydáno zhruba 90 procent akcií Agrofertu a stoprocentní podíl ve společnosti SynBiol. Na fungování koncernu Agrofert se nic nemění,“ sdělil Heřmanský.

To vše v době, kdy se hnutí ANO připravuje na volby v roce 2025. Babiš oznámil, že bude kandidovat v Moravskoslezském kraji, a označil svůj krok za uspořádání osobních a rodinných záležitostí. Opozice však krok vnímá jako potvrzení přetrvávajícího střetu zájmů. „Babiš ovládal Agrofert i přes svěřenský fond, což potvrzovala i Evropská komise. Rozpuštěním fondů se nic zásadního nemění,“ uvedla předsedkyně Sněmovny Markéta Pekarová Adamová.

Podobně se vyjádřil i předseda pirátského klubu Jakub Michálek, podle kterého byla celá konstrukce svěřenských fondů jen šaráda. „Bylo jasné, že Babiš má nad fondy absolutní kontrolu. Potvrdilo se to, co jsme říkali celou dobu,“ uvedl Michálek. Zároveň kritizoval vládní strany za údajné blokování zpřísnění zákona o střetu zájmů.

Lex Babiš II

Klíčovou roli v otázce Babišova střetu zájmů hraje novela zákona o střetu zájmů, známá jako Lex Babiš II. Ústavní soud se právě touto normou aktuálně zabývá a bude rozhodovat o její platnosti. Pokud by část zákona byla zrušena, mohlo by to změnit právní rámec, ve kterém Babiš působí. Podle některých právníků by se mohl zákon vrátit do méně přísné podoby, což by Babišovi otevřelo nové možnosti. Ústavní soud však zatím žádné rozhodnutí neučinil a jednání bylo odročeno na neurčito.

Zákaz vlastnictví médií vrcholnými politiky je kvůli novele od letoška přísnější. Politici například nemohou převádět média na osobu blízkou nebo do svěřenského fondu, což dříve Babiš učinil s holdingem Agrofert včetně mediální skupiny Mafra poté, co byl schválen takzvaný lex Babiš I, tedy zákon omezující podnikání členů vlády. Agrofert později Mafru prodal skupině Kaprain.