Schůze sněmovny o armádě byla tajná, opozice na protest odešla. „Neúčastníme se trapného divadla“
JEDNÁNÍ SNĚMOVNY
Jednání sněmovny o armádě proběhlo v tajném režimu, což se nelíbí šéfovi opozičního hnutí ANO Andreji Babišovi. "Proto se nedivte, že mluvím o nové totalitě," řekl naštvaný Babiš před jednáním. Schůze sněmovny, jíž se účastnil i prezident Petr Pavel, byla krátce před 15:00 přerušena a sál se musel připravit na neveřejné jednání. Poslanci museli odložit mobilní telefony a další elektroniku, aby nebylo možné průběh jednání zaznamenat. Bývalá ministryně financí Alena Schillerová (ANO) zároveň oznámila, že opoziční poslanci z ANO a SPD se nevrátí do sálu. Zhruba v 18:30 schůze v utajeném režimu skončila. Premiér Petr Fiala obvinil trucující opozici z předvolební kampaně.
Tajného jednání o armádě se neúčastnili opozičníci z ANO a SPD. Během jednání byly vypnuté kamery v sále a místnost museli také opustit všichni, kteří nemají dostatečnou bezpečnostní prověrku. Zapovězen byl také prostor před jednacím sálem, kam mají běžně přístup zástupci médií.
Představitelé opozičních hnutí novinářům řekli, že jim vadí to, že veřejně nedostali příležitost vystoupit všichni řečníci s přednostním právem. Podle místopředsedy ANO Karla Havlíčka přitom ANO a SPD ubezpečovaly koaliční politiky, že jejich představitelé by ve stručných a věcných vystoupeních nezmiňovali žádné utajované informace.
Debata sněmovny k obranyschopnosti Česka a koncepci armády byla neveřejná, aby poslanci mohli vyslechnout utajované informace i od náčelníka generálního štábu Karla Řehky. Dolní parlamentní komora o tom dnes rozhodla hlasy koalice na návrh ministryně obrany Jany Černochové (ODS). Opozice neprosadila, aby se uzavřené jednání vztahovalo jen na Řehkovo vystoupení a netýkalo se projevů řečníků s přednostním právem. Na protest se odmítla uzavřeného jednání zúčastnit.
Z jednání nebyl pořízen zvukový záznam ani písemný záznam, i když předseda pirátských poslanců Jakub Michálek žádal alespoň stenozáznam, který by byl uchován v utajovaném režimu. Postup se nelíbil zástupcům opozičního hnutí ANO, kteří schůzi iniciovali. Předseda ANO Andrej Babiš se marně dožadoval, aby mu předsedkyně sněmovny Markéta Pekarová Adamová (TOP 09) umožnila vystoupit veřejně i poté, co dolní komora rozhodla o uzavřeném jednání.
EDITORIAL: Konec krásných časů
Předsedkyně poslanců ANO Alena Schillerová předem řekla, že poslanci dvojice opozičních uskupení se do sálu na uzavřené jednání nevrátí, což i splnili. "Nebudeme se účastnit tohoto trapného divadla, najdeme si jiný způsob, jak veřejnost seznámit s našimi názory," uvedla. Schillerová poukazovala na to, že ANO podnítilo svolání schůze právě kvůli tomu, aby se veřejnost dozvěděla, že na bezpečnosti záleží všem. "Věřím, že nechcete umlčet opozici úplně," uvedla Schillerová. Neúspěšně navrhovala, aby se uzavřené jednání vztahovalo jen na vystoupení Řehky. Předseda poslanců SPD Radim Fiala neprosadil návrh, aby se uzavřené jednání netýkalo projevů řečníků s přednostním právem vystoupit.
Rozhodnutí vést diskusi za zavřenými dveřmi považují předsedové ANO Andrej Babiš a SPD Tomio Okamura za snahu umlčet opozici a zabránit, aby občané slyšeli její názory. Okamura uvedl, že pro SPD je obrana a bezpečnost jedním z klíčových témat, o kterých chce diskutovat veřejně. "Měl jsem mnoho věcných otázek, projev na deset minut plný čísel," řekl. Fialova vláda podle něj ve skutečnosti o obraně veřejně jednat nechce. "Je to předvolební kampaň zoufalé vlády," konstatoval. Zástupci SPD se podle něj rádi zúčastní jakékoliv vážně míněné a konstruktivní debaty.
Babiš zase prohlásil, že ANO nebude dělat stafáž premiérovi Petru Fialovi (ODS) v jeho předvolební kampani. Dnešní dění ve sněmovně označil za absolutní šok, ale také neúctu a neochotu diskutovat. ANO mělo připravený návrh usnesení a jeho cílem bylo vést otevřenou a racionální debatu, dodal. "Aby veřejnost byla informovaná o názorech parlamentních stran a o tom, že naše hnutí má starost o obranyschopnost naší země a bezpečí občanů," uvedl. Koalice v čele s Fialou se podle něj bojí vlastních občanů a voličů.
Kromě prezidenta Petra Pavla tak v úvodní veřejné části jednání mohla projev přednést jen ministryně obrany, která současnou bezpečnostní situaci v Evropě označila za nejzávažnější od roku 1989. "Nikdo z nás tady nestraší a nechce strašit válkou," prohlásila na adresu kritiků současné vlády. Poznamenala, že v roce 2021 nikdo nevěřil ruskému vpádu na Ukrajinu a nelze očekávat, že by eskalaci konfliktu vyřešil za evropské země někdo jiný "z druhé strany oceánu".
Armáda se podle Černochové potýká s dluhy z minulosti, které potrvá vyrovnat několik let. Není důležité, co kdo v minulosti zanedbal a podcenil, míní ministryně. Podle ní je nezbytné minulost v tuto chvíli odhodit stranou, odhodit vzájemné politické sváry a mít na paměti, že bezpečnost občanů a zajištění obranyschopnosti státu se nesmí stát tématem předvolebního boje.
Na jednání upozornil už i prezident Petr Pavel, který ve svém vystoupení apeloval na odpovědné parlamentní strany, aby nebraly obranu jako téma, které se hodí do voleb. Vyzval ke shodě alespoň na základních principech. Dílčí věci, které se týkají koncepčního naplňování už schválených strategií doporučil nechat na odbornících. Mimořádná schůze iniciovaná opozičním hnutím ANO se týkala koncepce armády do roku 2035.
Pavel varoval před tím, aby téma obrany a bezpečnosti bylo součástí předvolebního boje. Zdůraznil, že na zajištění vnitřní a vnější bezpečnosti by měli mít všichni stejný zájem. V kontextu současného dění ve světě si podle něj nelze dovolit zlehčovat téma obrany a znevažovat a znehodnocovat tím úsilí všech, kdo se na obraně podílejí.
Kritizoval debaty, které vedou k oslabování armády či její důvěryhodnosti. "Mohou skutečně velice negativně ovlivnit nejen vnímání naší bezpečnosti občany, ale taky naši bezpečnost mezinárodně a naši důvěryhodnost jako spojence," konstatoval prezident. Cílem podle něj má být nalézt společná východiska. "Tím je společné chápání hrozeb, kterým čelíme," dodal.
Naposledy jednala sněmovna neveřejně v květnu 2021, když měla na programu cestu tehdejšího vicepremiéra, ministra vnitra a předsedy ČSSD Jana Hamáčka do Moskvy. V jednacím sále tehdy mohli být kromě poslanců a členů vlády šéfové tajných služeb, nejvyšší státní zástupce a policejní prezident. Důvodem jednání byly informace, že Hamáček chtěl v Rusku vyměnit informace související s útokem na muniční sklady ve Vrběticích na Zlínsku za dodávky vakcíny proti covidu-19 Sputnik V a za uspořádání summitu amerického a ruského prezidenta v Praze.
I tehdy, stejně jako dnes, byl přerušen televizní přenos z jednacího sálu na vnitřním okruhu i na internetu a z jednání nebyl pořizován ani stenozáznam. V sále, který i nyní před zahájením odpolední schůze prohledali policejní technici, nesměly být zařízení schopná záznamu, jako jsou mobilní telefony, notebooky nebo takzvané chytré hodinky. I nyní předsedkyně sněmovny poslance upozornila na to, že o utajovaných skutečnostech jsou povinni zachovávat mlčenlivost pod hrozbou sankce.
Na neveřejném jednání se Sněmovna může usnést zejména tehdy, když projednává utajované otázky související s obranou nebo bezpečností státu nebo jiné závažné utajované skutečnosti. Neveřejné schůze se mohou kromě poslanců účastnit i prezident a ministři. Ostatní mohou být přítomni jen se souhlasem sněmovny.