Za tesilovou verbež odpříště dva roky vězení

V pondělí vyšel v Respektu rozhovor s ministrem spravedlnosti Robertem Pelikánem (ANO), který byl v pasážích, v nichž byl ministr tázán na chování svého nadřízeného kolem dotace na Čapí hnízdo, mimořádně ostudný. (například: „Ne Andrej Babiš, jeho žena na to chtěla dostat padesátimilionovou dotaci. (…) Prostě ten byznys plán nefungoval a společnost byla ztrátová, takže Andrej Babiš pomohl svým rodinným příslušníkům tím, že to od nich převzal a firmu ekonomicky zachránil.“)

Člověka při čtení odpovědí ministra spravedlnosti, který se snaží ospravedlnit zjevnou nepravost a patrně i trestný čin, napadne, že snad ten Pelikán musí mít v zásobníku nějaký obzvlášť důležitý zákon, na jehož prosazení mu záleží, a proto se rozhodl k provoznímu oportunismu ve jménu vyšší věci. Že by zákon o státních zástupcích, který mu právě prošel vládou? Zřejmě ne, je to kapitulace před skupinkou státních zástupců, co si ho kdysi sama napsala a co byla schopna pro rozšíření své moci nadchnout už třetího ministra (s jedinou výjimkou Heleny Válkové). Před rokem Pelikán do úřadu nastupoval s tím, že plány této pořád stejné skupiny státních zástupců zarazí. Je nepravděpodobné, že by se mezitím s daným zákonem vnitřně do té míry ztotožnil.

A pak se dozvíme na webu Česká-justice.cz., že se Pelikánovo ministerstvo také zaváděním nových trestných činů, jako je hanobení životního stylu třídy nebo jednotlivců pro jejich sexuální orientaci a pohlavní identitu. Už teď je u nás trestné hanobení národa, jazyka, rasy, etnické skupiny, politického přesvědčení a vyznání, naštěstí se příliš neuplatňuje, protože státní zástupce, který by tu bral literu doslova, by musel stíhat hlavně na internetu, kde se to hemží nadávkami Romům, Čechům často zaměňováním za Čecháčky se všemi jejich ubohými vlastnostmi. Bohužel je o něco pravděpodobnější, že právě u nově přidaných kategorií by ta sympatická laxnost mohla jít stranou, protože u nových kategorií vnímavý orgán činný v trestním řízení vycítí, že se do zákona nepřidávaly jen tak pro legraci.

Co tam dělá hanobení nějaké třídy, čímž zákonodárce myslí skupinu lidí, která se odlišuje třeba svým životním stylem? Začátkem 70. let jedna undergroundová skupina z Chomutova zpívala posměšně o svých generačních protivnících coby o tesilové verbeži. Bylo by to nově trestné? Ono je to ale možná tak, že se odvádí pozornost od skutečného posunu, tedy explicitní ochrany LGBT lidí před urážkami i domnělými urážkami.

Po zkušenostech posledních let je těžší věřit, že by všichni soudci a státní zástupci byli naprosto neutrální, ke společenským tendencím neteční lidé. Vítr v Evropě a USA několik posledních roků vane ve znamení ochrany práv transsexuálů, transgender lidí, pansexuálů či jak se všechny ty sexuální kategorie jmenují. Už ten vítr zatím jako větříček začínáme cítit i u nás. Sobotkova vláda alokuje peníze na propagaci gendermainstreamingu. Na Úřadu vlády působí jednotka HateFree Zone, která zakročuje proti rasismu a xenofobii na sítích, Člověk v tísni, což je klasická nevládka financovaná převážně z peněz české vlády, EU a dalších erárů, vydává zprávu o údajném extremismu a nesnášenlivosti mezi čtenáři Parlamentních listů. (Co jim je proboha do toho, pokud se na Parlamentních listech neporušují zákony?)

Nálada ve společnosti, respektive v jejích zpolitizovaných částech, je dnes u některých otázek – typicky migrační krize – vyhrocená, a to ze všech stran. Za této situace převádět do české legislativy údajný závazek vůči EU (rámcové rozhodnutí Evropské rady 2008/913/SVV) je jako objednávat si do budoucna omezení svobody projevu. Ta je mimochodem garantovaná ústavou.

Jak to, že když už se Sobotkův kabinet rozhodne evropskou intenci proměnit v český zákon a svoboda projevu mu nestojí ani za formální spor s Evropskou komisí, z něhož by dlouho neuhodilo, o tom aspoň na rovinu neinformuje? Místo toho – jak si všiml právník Pavel Hasenkopf – se novinku snaží protáhnout sněmovnou jako přílepek k zákonu, co nejrychleji, bez zbytečných diskusí a rozprav ve výborech. Nemají ti naši progresivisté trochu odvahy vystavit se s tím, co je zaměstnává, veřejné pozornosti?