Moskva ukazuje svaly, chce posílat bombardéry do Karibiku

Ruský ministr obrany Sergej Šojgu ohlásil záměr Moskvy podnikat pravidelné hlídkové lety ruských bombardérů od Arktidy po Karibik a Mexický záliv a vybudovat silné vojenské uskupení na anektovaném Krymu. Agentura AP označila ministrovo prohlášení za "ukazování svalů", odrážející napětí mezi Ruskem a Západem ohledně Ukrajiny.

Severoatlantická aliance koncem října oznámila, že zvyšuje leteckou pohotovost kvůli nárůstu aktivity ruských vzdušných sil ve východní Evropě: Rusko prý letos ztrojnásobilo počet letů podél východní hranice aliance. Velitel NATO dnes rovněž obvinil Rusko z vyslání tanků a vojáků na Ukrajinu, což Moskva vzápětí popřela.

Šojgu uvedl, že ruské dálkové bombardéry budou létat podél ruských hranic a nad Severním ledovým oceánem, a pak dodal, že "v nynější situaci musíme zachovat vojenskou přítomnost v západním Atlantiku a východním Pacifiku, jakož i v Karibiku a v Mexickém zálivu".

Ruské strategické bombardéry schopné nést jaderné zbraně hlídkovaly za studené války nad Atlantikem a Tichým oceánem, ale zhroucení Sovětského svazu způsobilo nedostatek peněz na podobné lety. Za vlády prezidenta Vladimira Putina byly dálkové lety ruských bombardérů obnoveny.

Čtěte také: Ruští vojáci překročili hranice Ukrajiny. USA svolává Radu bezpečnosti

Šojgu podle ruských a ukrajinských médií také ohlásil, že vzhledem k vyostřování situace na Ukrajině a sílící přítomnosti cizích vojsk u ruských hranic vznikne samostatné uskupení vojsk na Krymu, který je již základnou ruské Černomořské flotily.

"Analýza možného vývoje situace diktuje nezbytnost podpořit vojska Jižního vojenského okruhu v připravenosti zajistit vojenskou bezpečnost země a jejích spojenců na jihozápadním strategickém směru. V těchto podmínkách se jedním z prioritních úkolů stalo rozvinutí plnocenného a samostatného uskupení různých druhů vojsk na Krymském poloostrově," řekl ministr na poradě vedení ministerstva.

Počátkem roku Šojgu podle AP ohlásil, že Rusko plánuje rozšířit svou vojenskou přítomnost a snaží se získat souhlas s tím, aby ruské vojenské lodě mohly využívat pro opravy a zásobování přístavy v Latinské Americe, v Asii i jinde ve světě. Jednání na toto téma vede s Alžírskem, Kyprem, Nikaraguou, Venezuelou, Kubou, Seychely, Vietnamem a Singapurem. S některými z těchto států jedná také o využití jejich letišť k doplnění paliva ruským bombardérům.

Podle londýnského analytika Iana Kearnse jsou lety ruských bombardérů součástí snahy Kremlu učinit ruskou vojenskou sílu "zjevnější a asertivnější". Nemusí jít bezpodmínečně o "předzvěst ohrožení", nicméně při blízkosti sil NATO a Ruska může i neúmyslně dojít k tomu, že se něco pokazí.

Čtěte také: Gorbačov: Krym patří k Rusku a Západ to musí uznat

Od březnové anexe Krymu podle londýnského střediska European Leadership Network prudce roste počet incidentů s ruskou účastí, jako je narušení vzdušného prostoru, nebezpečná přiblížení letounů hrozící srážkou, přelety nad vojenskými loděmi a podobně. Tři ze čtyřicítky incidentů prý velice pravděpodobně hrozily oběťmi a přímým vojenským střetem: na poslední chvíli odvrácená kolize mezi civilním letounem a ruským průzkumným letadlem, únos estonského zpravodajského důstojníka do Ruska a nakonec bezvýsledný švédský hon na údajnou ruskou ponorku. V září ruské bombardéry u Kanady cvičily odpálení střel na USA a v květnu se ruská letadla přiblížila na 80 kilometrů ke kalifornskému pobřeží, což bylo nejblíže od dob studené války.

Vztahy Ruska se Západem se prudce zhoršily po ruské anexi Krymu a vypuknutí Ruskem podporovaného povstání na východě Ukrajiny. Západ a Kyjev obviňují Moskvu, že povstalce podporuje vojáky a zbraněmi, což Rusko popírá.